Literární ochutnávka
Karel Kopřiva: Lidský vztah jako součást profese. Portál, Praha 2000
Výborná knížka pro ty, kdo pomáhají ostatním – aby to dělali dobře. Pro člověka v duševní nouzi není moc větších traumat, než narazit na hulvátského nebo vyhořelého psychologa či psychiatra. A že jich je…
I. vztah mezi pracovníkem a klientem
zkratka pp = pomáhající profese, pomáhající pracovník
Slovo klient je problematické – žák, chovanec ústavu nebo rodina pod dohledem nejsou klienty; v USA pojem „uživatelé služeb“ – ale než takovou odlidštěnou hrůzu, radši nepřesného klienta.
• specifikum pomáh. povolání – kromě odbornosti prvek lidského vztahu mezi pom. profesionálem a jeho klientem
• z hlediska kl. se cení nejvíc náklonnost, trpělivost, vcítění a až pak odbornost
neangažovaný pracovník – lhostejnost až odmítání a arogance
angažovaný pracovník – vidí v pomáhání smysl a spokojí se tak i s podprůměrným příjmem; pom. profese znamená sladit pracovní dobu s celým životem, není nutné rozštěpení; v dnešní přetechnizované době kontakt s „přírodou“, přirozeností – vnitřním světem druhého čl.
• ovšem i potenc. problémy – může si řešit vl. osamělost a nejistou sebeúctu
dva zásadní problémy s porušováním hranic mezi prac. a kl.:
• nadbytečná kontrola nad kl.
• kontrola nutná pro udržení řádu,ale moc = brzda autonomii
• pom. prac. v dobré víře, že tak koná pro dobro kl.
• klient = dítě, ne partner v dialogu a autonomní jedinec
• obětování se pro kl.
• dýchá za něj, nedbá na sebe
• miluj bliž. jako sebe samého – jen první polovina – má rád bližního namísto sebe samého
• invalidizuje kl.
• stres, časová tíseň, sebeničení, odpor u urč. kl.
Tři paradoxy pom. profesí – úkolem prac. je každého pochopit (nejde), nepotřebovat kladnou odezvu kl. (nejde) a upřednostnit požadavek úkolu před vlastním ziskem (taky moc nejde).
První paradox – pochopení pro každého, vcítění, akceptace bez podmínek
• přednost mají mladí, krásní, bohatí – pom. prac. nejraději pomáhají těm, kteří to nepotřebují
• pp mají raději lidi jim podobné, s nimiž se lépe dorozumí (než s psychotikem)
• pp chce viditelnější výsledky – rychleji u „lepších“ kl.
• důležité je, zda pp o tomto svém motivu ví, či nikoli – jeho uvědoměním může ten motiv ztratit svoji sílu
• staří, chudí, postižení – neumí přijmout každý pp
• nehodí se do obrazu světa, implikují strach, že takhle na tom taky jednou budu (třeba)
• ne vždy vděk, ale pomáhající nemá vyslovovat mravní soudy nad kl.; říct vlastní názor může někdy pomoci
• individuální citlivá místa
• někdo nerad Stb, někdo alkoholiky
• životní historie i souč. okolnosti jsou důl., po všem stopy – vědět o nich a snažit se je zpracovat
Druhý paradox – láska k bližnímu ve službách potřeby úspěchu
• čl. potřebuje být úspěšný ve svém povolání – chce vědět, že je opravdu „odborníkem“ – v takové situaci pp potřebuje, aby jej klienti oceňovali – buď přímo chválou, nebo tím, že T zafunguje a že se změní k lepšímu > zbavit pp nejistoty ohledně jeho profesionální kompetence
• už je to nejen kl., kdo něco důl. potřebuje
• použ. klienty pro uspokojení svých em. potřeb
• cítit potřebu být lidem prospěšný není totéž, jako pomáhat rád lidem; jde o překonávání pocitů osamocenosti a neužitečnosti pomocí kl.
• podobně jako matka, jejíž děti dospějí a ona je zoufalá – navázala se na ně, potřebuje se o ně starat
Třetí paradox – láska k bližnímu jako zboží
• profese nás živí; peníze měří profes. úspěch, dá se za ně kupovat nebo jejich prostř. získat nezávislost, svobodu a čas
• každému jde o peníze jinak – bankéř se musí stále zajímat, co za kolik; truhlář jak který a umělci je to třeba úplně jedno – hlavně když tvoří
• někt. povolání čerpají hodně uspokojení z práce samé
• pp – výdělek potřebuje a to takový, aby nežil ve stresu a nouzi a nemusel se obávat a zaměstnávat se myšlenkami na narůstající dluhy
• každý je jiný – chudý nikoli podle výpl. pásky, ale subjektivního pocitu nedostatku
• chyba je odreagovávat svou fin. nespokojenost na kl. – za těch pár korun si tady nenechám nadávat …
Stoprocentně respektovat tyto 3 zásady – láska ke komukoli, pomáhat bez potřeby viditelného úspěchu a neohlížet se na peníze – dokáže jen světec – těch je mezi pp málo.
…
…
…
V. Hranice mezi pp a kl.
Každý fung. celek potřebuje hranice – bez nich by nebyl, je to také ochranná bariéra vůči vnějšku >>> každý má na starosti v první řadě sám sebe.
hranice v průběhu života
• symbióza
• 1 rok – pomalu dí zjišťuje, že je někdo jiný – chůze – vzdaluje se a přibližuje
• já … nejúžasnější je „já ne!“ – být sám sebou je lákavé, ale i riskantní – dí nechce nezávislost za cenu samoty
• autonomie se vytváří v silovém poli rozporu mezi svobodou a samotou a blízkostí a závislostí
• v pubertě se vzdorovitost vrací – rigidita vůči všemu, co přichází od do; ovšem touha po blízkosti ro je živá a tak je nutno si ji zakazovat; hranice jsou dočasně bořeny v lásce – splývání s druhým
• po zamilované lásce přichází láska pečující
• rodičovství, mateřství – matka a dí jsou dočasně jedním tělem, navíc starat se o někoho osvobozuje od pocitů zbytečnosti, nesmyslnosti individ. existence
• vývoj by měl končit v bodě, kdy se čl. dokáže radovat ze života i sám, bez přítomnosti druhého; strach ze samoty pak není motivem navazování vztahů
autonomie v blízkém vztahu
• omezit se, aby byl druhý spokojený, měl klid >> časem nesvoboda nebo nuda; Bowen – splývání, slepá ulička sounáležitosti – jakoby partneři toužili po obnovení dávné symbiózy
• zdánlivým východiskem někt. sporů je, když se jeden vzdá svých požadavků – stává se pak přívěškem toho druhého – po takové specializaci jsou opravdu oba orgány jednoho celku a nemohou bez sebe žít
• splývání je podporováno:
• když se dí vzdaluje symbióze s matkou, potřebuje v tom její podporu – jestliže je ovšem matka tímto normálním vývojem znepokojená, může být pro dí emoční symbióza pohodlnější
• když dí nikdy neprožilo dobré splynutí s matkou – touha pak přetrvává, protože nesplněná přání mají tuhý kořínek
problém v pp
• když pp bere problémy kl. za vlastní
• potřebuje, aby ho kl. potřeboval – aby se cítil prospěšný a neosamělý
• rozdíl soucitu a empatie (splývání x bytí sebou samým)
• v kontaktu máme kl. poskytnout hlavně prostor pro to, aby si uvědomil, co prožívá
• nesytit ho ničím jiným než všímavou pozorností (utěšování, povzbuzování jsou laciné náhražky za skutečnou pomoc)
Kdo zdůrazňuje svoji autonomii (pubescenti), usvědčuje se ze strachu ze závislosti.
Optimální jsou dobře stavěné, polopropustné hranice – umět si vybrat, co přijmu a co odmítnu.
zdravý egoismus a zdravý altruismus
• Lorenz – čl. je savec s největší vnitrodruhovou agresí > párové vztahy vznikají na základě lidské agresivity při ochraně vlastního teritoria
• sobectví stran vlastního prostoru je přirozené a hodnotné – bez něj by nebyly možné nejcennější lidské vztahy
• žebráci:
• někt. lidé konfrontováni se žebrákem vnímají svoji dobrou situaci jako provinění a dají proto, že nemohou nedat
• láska k bližnímu se ale vyznačuje svobodou; pokud dá, protože nemůže jinak, bude pak nadávat na úřady, že nešel jinudy, …
• dvojí odmítnutí individualismu
• vynucené strachem z překročení hranic a samoty
• svobodné, kdy samostatný a soběstačný člověk se o sebe dokáže postarat, ale je mu to málo
závislost > nezávislost > překročení vlastního já
• kdo se ve světě už zabydlel, má volnou kapacitu na problémy světa venku
• znovu se s ním sjednocuje, ale je to jiné, než v dětství, děje se tak ve prospěch nadosobních cílů
• sebedůvěru čerpat z vlastní kompetence – nezávislost na vnějších zpevněních – jinak klade na lidi kolem značné emoční nároky – potřebuje jejich souhlas, podporu, pozornost a tím právě nemůže být nesobecký
• zdánlivá ušlechtilost – vzdát se egoismu a požívat závislosti na příjemných mezilidských vztazích – ve skutečnosti char. obrana
• závislosti vznikají tak, že v látkách jsou objeveny způsoby, kterými se vyhýbáme nepříjemnostem
• náboženství – také závislost – nekritické převzetí souboru pravidel; chovat se podle něj = být dobrý; tito lidé se ostatním nesnaží porozumět – jen je hodnotí
asertivita – nácvik ochrany vlastních hranic
zásady – nejen je uznávat, ale také podle nich cítit
základní prac. poloha pp – být v empatickém kontaktu s klientem a přitom pevně zakotven v sobě samém
…
…
…