Proprium (lat. svůj vlastní): Já, ego jsou funkcemi propria, proprium má vysvětlit rozvíjející se zážitek „já“ jedince a procesy vývoje O. Je to pozitivní, kreativní, o vývoj usilující a vpřed se pohybující lidská podstata, součást subjektivního zážitku (jáství – selfhood). Vývoj osobnosti popsal GA v osmi fcích propria:

1.    tělesné já – the sense of one´s body

• počitky a pocity, které mají původ v organismu (svalové a viscerální reakce)
• prostř. pocitu těla poznává kojenec první stránku jáství – hlavně zrakem, který nejvíce pomáhá odlišení „moje tělo“ a okolí (pokus se slinami – spolknout z úst x vypít ze skleničky – co nám připadá „naše“ a přirozené, stává se nechutným a cizím)
• tělesné já je kotvou pro sebeuvědomění v celém průběhu života; většina lidí si to ale neuvědomuje, dokud nepřijde nemoc nebo bolest

2.    identita já – self-identity

• závisí na kontinuitě v čase – např. na pamatování si myšlenek z předchozího týdne a vědomí, že patří téže osobě
• důležitým zakotvením je přechod dítěte na své vlastní jméno – uvědomuje si, že je touže osobou navzdory změnám ve vývoji
• dítě se snadno vzdává identity ve hře a pak se zlobí, když jej ostatní nechtějí uznat medvědem nebo letadlem

3.    sebeuplatnění – self-enhacement

• podle GA je to nejnápadnější vlastnost propria; sebeláska může mít přední místo v povaze člověka, aniž by musela vládnout
• sebeúcta – self-esteem
• 2-3 roky, zkoumání okolí, hrdost na svůj výkon, autonomie, špatně snáší zahanbení

4.    rozrůstání já – self-extension

• identifikací s jiným člověkem, skupinou nebo posláním se jedinec zvětšuje rozsah své sebe-angažovanosti; ang. v abstraktních ideálech je později znakem zralé O
• 4-6 let – dítě se vymezuje vůči druhým a zároveň se s nimi identifikuje (máma, táta, sestra, pes „patří k němu“); učí se významu pojmu „můj“ a všechno „moje“ je chráněno před okolím, zejména před jinými dětmi

5.    racionální řešení – rational coper

• stránka propria, označující zdroj uvažování a zvládání problémů v jedinci
• 6-12 let; uvědomování si vlastního uvažování, počátky introspekce

6.    sebeobraz – self-image

• obsahuje reálné já – jak se člověk vnímá – a ideální já – kým by se rád stal
• 5-6 let (někteří dávají před rácio); dítě zná očekávání okolí, začíná rozlišovat dobré-špatné
• dítě zakouší hrubost a posměch od spolužáků, vrstevníci s ním zacházejí jinak, než rodiče, a dítě chce do jejich skupiny zapadnout; nevěří dosud svému hodnocení a je velmi konformní

7.    snažení plynoucí z já – propriate striving

• tato stránka propria má vztah k motivaci – dosavadní snažení nevedlo ke sjednocení osobnosti, nyní se tak stává – plánování zájmů, řešení problémů aj.
• adolescence, volba kariéry a cílů
• podobné, jako u Eriksona objev identity já – s přibývající zralostí si člověk utváří jednotné cílové zaměření, vyvíjí pravé snažení; předtím se jeho snažení týkalo jeho vlastního já jen okrajově

8.    poznávající já – the self as knower

• vzniká jako konečný a nevyhnutelný postulát – já je konečnou instancí poznávání a řízení
• vznik sebeuvědomění, hodnotové orientace a živ. filozofie, schopnost být k sobě objektivní
• vhled a humor – vhled je shoda mezi tím, jak se člověk vnímá sám a tím, jak ho vnímají druzí; humor pak „schopnost člověka smát se věcem, které miluje (vč. sebe), a přitom je stále milovat“
• konečným stadiem propria je sjednocená lidská schopnost sebepoznání a sebeuvědomění