Halucinace (halucinatorní)

  • vjem bez podnětu, např. člověk před sebou „vidí“ postavu, která tam však není
  • dělí se podle smyslového analyzátoru (zrakové, sluchové…), intenzity, složitosti, jasnosti…
  • v normě jsou halucinace hypnagonické (při usínání), hypnopompické nebo hypnexagogické (při probouzení)
  • vyskytují se u psychóz, drogové intoxikace nebo organickém poškození mozku