Antipsychotika (antipsychotický)

  • nově též neuroleptika, léky ke zvládání psychotických onemocnění, zejména schizofrenie a poruch s bludy, ovšem i pro některé úzkostné poruchy, např. obsedantně-kompulzivní
  • jejich účinek objeven r. 1954 (Delay a Denicker), první byl chlorpromazin
  • účinek: halucinolytický – menší intenzita nebo i vymizení hal., ztráta jejich emoč. náboje; delirolytickým (delir=blud) – menší naléhavost bludů až vymizení n. k nim je pac. lhostejný; pacifikující – zklidnění; antimanický – klidní elevaci i dysforii a psychomotorický neklid; antidepresivní a anxiolytický – jen někt., např. flufenazin (Modifen) působí depresogenně, tj. vyvolává depresi; dezinhibiční – oživení motoriky
  • snižují množství dopaminu, ale v určité fázi začíná pak extrapyramidový syndrom (poruchy svalové činnosti)