Literární ochutnávka

Denise D. Cumminsová: Záhady experimentální psychologie. Portál, Praha 1998

VYNIKAJÍCÍ  knížka – zájemcům o psychologii vřele doporučuji. Popisuje mnoho slavných i méně známých experimentů a v té souvislosti se elegantně dozvíte mnohá důležitá fakta.

Descartes a Kant neuznávali, že by lidská duše mohla být vědecky zkoumána. Helmholtzovy pokusy, při nichž dokázal, že mozek nereaguje na podnět okamžitě (takové bylo všeobecné přesvědčení), vyvolaly rozruch a odpor. Helmholtz experimentálně ověřil existenci tzv. reakčního času – podnět > reakce. Freud zase pobouřil veřejnost svojí hypotézou o existenci nevědomí, tj. existenci takové části psychiky, která by nebyla přístupná introspekci.
Wilhelm Wundt založil r. 1879 v Lipsku první laboratoř na zkoumání psychických dějů = počátek exp. psychologie.
Klinický psycholog = praktický lékař; exp. psycholog = biolog.

Baseballový pálkař – míček nemůže vidět, ale přesto ho odpálí – stačí mu zachytit moment, kdy míček opouští ruku nadhazovače – na základě toho si spočítá trajektorii míčku (rychlost, rotace) a místo, kde má míček odpálit.

Mozek – 2% naší hmotnosti, 20% spotřeby kyslíku; mozková činnost se měří v řádech milisekund (PC v nano). Neurony se neobnovují, ale poslední výzkumy ukázaly možné využití kmenových buněk a epidermálního mozkového faktoru, nebo mozkových buněk potracených plodů.

Učení = úprava synapsí – činí neurony více nebo méně náchylnými k sepnutí v okamžiku, kdy se dostaví signály podle urč. vzorce.

Aristoteles považoval mozkovou kůru za orgán, který má ochlazovat hlavu, tělo – a je fakt, že úniky tepla jsou všemi těmi záhyby značné.

1950 – Wilder Penfield zkoumal epileptiky, stimuloval části mozkové kůry, čímž vyvolával pocity a počitky u pacientů; částečně tak zmapoval mozek, kde co sídlí

Poškození zrakového centra okcipitálních laloků:

• zraková agnozie – schopnost vidět, ale ne viděné rozpoznat, pojmenovat, co vidí
• tzv. nevidoucí vidění – člověk si není vědom svých zrakových vjemů, ale přitom se vyhýbá nábytku apod., jen tvrdí, že je slepý
• tzv. popřená slepota – člověk si neuvědomuje, že nevidí; naráží do zdí a nábytku a tvrdí, že pokoj je přeplněný, vědomě nelže

V čelních lalocích sídlí vyšší kognitivní schopnosti – myšlení, logické uvažování a řeč.
LH – zpracovává uspořádání věcí v čase; PH – uspořádání věcí v prostoru
Vzpomínky jsou roztroušeny po celé mozkové kůře.

Nevnímáme přímo realitu, vše nám je zprostředkováno percepčním systémem a mozkovou činností. Vnímáme ty nejlepší odhady svého mozku ohledně dění tam venku. Disproporce mezi skutečností a naším vnitřním prožitkem je způsobena urč. vlastnostmi našich smyslů. Např. aby se zdál pokoj 2x světlejší, intenzitu světla je třeba zvýšit 9x – zrakové ústrojí (oči + mozek) zeslabují změny v intenzitě osvětlení (za slunečného dne je venku 1000x větší osvětlení než v místnosti). Naopak bolestivé podněty jsou zesilovány.
Člověk je od narození predisponován vnímat lidský obličej jako objekt zvláštní důležitosti. Novorozenci – obličej s rozházenými částmi (oči dole, nos na čele…) ignorují, normálnímu věnují pozornost. Lokalizováno v PH – parietální oblast; nádor nebo poranění > tzv. obličejová agnozie – neschopnost rozpoznávat tváře (M poznal svoji Ž podle brýlí a klobouku).
Maska – vnější, normální strana – konvexní rysy; vnitřní – konkávní. Konkávní se nám vždy jeví jako normální, konvexní strana – mozek trvá na tom, že nic takového jako konkávní tvář neexistuje, takže nemůžeme vidět obličeje jinak než jako konvexní.

Kojenci 4 týdny – uvědomují si souvislost mezi tím, jak věci vypadají a jaké jsou na omak (hladká a zvrásněná kulička).
Vnímání závisí na učení. Müller-Layerova iluze (šipky) – zdají se být rozdílně dlouhé jen lidem, kteří žijí v prostředí, kde se vyskytují rovné čáry a rohy; afričtí Zuluové této iluzi nepodléhají.
Kdo je od narození slepý a je mu vrácen zrak až v pozdním věku, nenaučí se vidět, správně vidí jenom věci, které předtím zvládl hmatem.
Vrozené zrakové vědění se ztrácí, je-li nepoužíváno. Raná deprivace zrakové oblasti = špatný vývoj zraku.
Pokus s koťaty – spojeny jhem, jedno chodí, druhé se vozí; nemohlo si spojit zrakové podněty s motorickými vjemy a ostatními smysly – protože se zrak. vjemy nikdy nespojily s jiným podnětem, neměly pro kotě žádný význam – to se nebránilo, když se k němu přiblížil nějaký předmět apod.

Škrábání nehtů po tabuli – varovný křik primátů před dravcem.
Aby mozek zvládl zpracovávání toho obrovského kvanta podnětů, využívá vrozené vědění a vědění získané v interakci člověka a prostředí.

spánek

• většina úmrtí kolem 6. hod. ráno, kdy je nejvíc snů
• mozek moc neodpočívá
• usnutí – RAS (retikulární aktivační systém) starého mozku – udržuje bdělost, poškození RAS > kóma, stimulace RAS > vysoká ostražitost
• RAS odděluje kortex od zbytku těla – jednak izolace od smyslových vjemů, aby nemohly kortex aktivovat, pak také odpojení motorického centra kortexu od svalů, abychom nemohli provádět své sny
• i ve spánku mozek monitoruje podněty a důležité nás probudí – coctail-party efekt v noci

deprivace REM spánku > ozvěnový efekt
REM (obnova mozkových tkání, syntéza bílkovin, zapamatování předchozích vzpomínek) a 4. spánková fáze (obnova tělesných tkání) jsou nejdůležitější (nejsilnější reakce na jejich deprivaci); barbituráty snižují jejich množství – proto neodpočatí; po těžké práci více 4. fáze, po intenzivním studiu více REM
DSPS (delayed sleep phase syndrom) – syndrom opožděné spánkové fáze > rozhozený cyklus spánek / bdění; v určitých fázích dne je spánek nemožný nebo obtížný – tuto fázi většina lidí opouští kolem 22. hod. a vstupuje do ní kolem 7 hod.; lidé trp. nespavostí ji opouštění v 1 – o 4 hod. později

analgetika – blokují přenos bolestivých podnětů z těla do mozku
obecná anestetika – působí na CNS, ztráta vědomí a vnímání celého těla
narkóza:
1.       sedativum – proti úzkosti
2.       další sedativa nebo narkotika > anestezie, „kontrolované kóma“
3.       látky navozující ochromení svalů, protože mezižeberní jsou taky out – dýchací přístroj
4.       během operace je anestezie udržovaná pomocí směsi O a oxidu dusného (rajský plyn, použ. se před novokainem); nebo nitrožilně narkotika

Proč narkóza – vyloučit volní i mimovolní pohyby, nepřítomnost bolesti, amnézie
Jenže vzpomínky pod narkózou, zejména sluchové, jsou doloženy (při operaci jakoby krize – hypnóza, opakuje, rozruší se), ale i pokud během operace uvolňující hudba, je rychlejší uzdravení > záleží, jaká se použije anestetická droga na udržení kómatu

Feťáci – předávkování často souvisí s fetováním v jiném než obvyklém prostředí; absťák je silnější v prostředí, kde obvykle fetují
Teorie oponujícího procesu drogové závislosti – mozek kompenzuje nadcházející zátěž způsobenou příjmem drogy tehdy, kdy mu okolí signalizuje, že zátěž přijde > feťácké doupě – kahany, jehly atp.; mozek se naučil, že droga např. snižuje tep, takže při spatření jehly, kdy ví, že přijde droga, tj. snížení tepu, mozek tep zvýší, aby tím kompenzoval účinek drogy – ta tep sníží, ale z úrovně zvýšené, takže člověku se nic nestane > zvyšování dávek, růst drogové tolerance; ale pak v prostředí, které mozku nenapoví, že se blíží droga a on nezvýší tep, se může feťák předávkovat i svou obvyklou dávkou, protože její účinek není kompenzován
Proto taky silný absťák v prostředí, kde člověk fetuje – mozek na to tělo připraví, ale kompenzační droga nepřijde > nepříjemné, feťák by drogu potřeboval, aby se uvedl do normálu > proto recidivy, relapsy; prostředí léčebny neobsahuje podněty pro spuštění absťáku

Hazardní hry

• fungují na principu operantního podmiňování
• holub si může vybrat – klovat do disku, který dá spolehlivě po urč. počtu klovnutí urč. množství potravy; nebo do disku, který dává nepravidelně různá možtsví > holubi volí v 70-90% případů druhý disk – hazard, ačkoli získali pouze 20-50% potravy, kterou by měli z jistého disku a ztráceli na váze > převedeno do řeči peněz – hazardní hry
• odpověď je v občasném posílení – jednání pak přetrvává ve stejné intenzitě i bez posílení; je-li odměňování náhodné, tj. člověk neví, kdy přijde odměna, snaží se pořád
• ruleta – pořád na červenou, i po 10 neúspěších, už to musí přijít > ale pravděpodobnost je u každého točení 50/50 bez ohledu na předchozí a budoucí otočení > jenže oper. podm. – čím více pokusů bez posílení – výhry, tím intenzivnější přesvědčení, že posílení – výhra je na dosah

Biofeedback

• ovlivňovat operantním podm. lze i mimovolní aktivity
• napojit na přístroj měřící nějakou mimovol. aktivitu a osoba je posílena kdykoliv se tato aktivita změní žádoucím směrem
• měřič EEG vydává tóny > „snažte se udržet vyšší tón„, nikdo neví jak přesně, ale jde to
• nuda = theta vlny; vyšší tón se ozývá, když je theta intenzivnější, tím se posiluje a člověk se udrží v theta rytmu; funguje to i když se vyšší tón ozve při poklesu theta aktivity
• využ. se při léčení migrény a hypertenze; u migrény se musí snížit množství krve protékající mozkem > zvýší se množství krve v rukách (rozehřátím); na rukách teploměr a když je teplota žádoucí, ozve se tón a člověk se jednoduše „snaží“, aby zněl; to se jim daří a tím migréna ustupuje
• u krys prokázáno – když se snížila/zvýšila srd. aktivita, stimulovalo se centrum slasti; krysy se naučily hrát si se svým srdečním tepem tak, aby byly stimulovány