• příprava jídla pro další zpracování, artikulace; vyrovná se teplota potravy, utvoří se sousto pom. hlenu
• zuby – mech. rozmělnění potravy; jazyk – chuť; ve slinách baktericidní enzym lysozym
• alfaamyláza – začíná štěpit cukry
• velké slinné žlázy – příušní, podčelistní a podjazykové; drobné žlázky všude
hltan – pharynx
• komunikuje s nosní, ústní dutinou, s hrtanem; přechází v jícen
• kolem je hodně lymf. tkáně
• na vstupu jsou patrové oblouky; jejich podrážděním spolu s koř. jazyka se vybaví polykací reflex a přitom se zavírá hrtanová záklopka
jícen – oesophagus
• trubice spojující hltan se žaludkem, cca 25 cm
žaludek – gaster, ventrikulus
• sklad potravy, částečně zde probíhá mech. zpracování – promísení potravy
• trávení
• v klidu objem 50 ml, max. 1,5 l; denně produkuje 2-3 l žalud. šťávy
• tady se vstřebává alkohol, jinak skoro nic
• sliznice produkuje mucin – hlen, pesinogeny, které jsou v žaludku měněny na pepsiny – štěpí proteiny
• vzniká HCl – aktivuje pepsinogen, narušuje strukturu bílkovin, působí protibakteriálně a díky ní se vstřebává Ca a Fe
tenké střevo
• 3-5 m, vnitřní plocha 250m2
1. dvanáctník – duodenum
• při ústí žaludku, vede sem vývod žlučníku a slinivky
2. lačník – jejunum
• sliznice řasena do záhybů
3. kyčelník – ileum
• sliznice vybíhá v klky, které zvětšují povrch, tvořeny buňkami, které mají zase mikroklky
• sliznice se často (každých 5 dní) vyměňuje; výměnu podporuje vláknina
tlusté střevo
• rezervoár stolice
• vstřebávání vody, minerálů a někt. vitamínů
• colonoskopie – vyšetření tlustého stř.
1. slepé střevo – na něm appendix
2. tračník – vzestupný, příčný, sestupný, esovitá klička
3. konečník – vnitřní svěrač – hladká svalovina; vnější svěrač – příčně pruhovaná
• hodně bakterií – rozkládají, tvoří vitamíny, plyny, které napínají stěnu (díky tomu dobrá pohyblivost)
• naplnění recta – nucení na stolici; vybavení defekačního reflexu