J. B. Rotter – potřeby a místo kontroly

seznam použitých zkratek

teorie sociálního učení 2/2

pro každodenní situace užíval Julian Rotter obecnější vzorce, který obsahuje proměnné:

potřeby

  • chování je cílově zaměřené; minimalizovat ztráty a maximalizovat zisky
  • známe-li potřeby osoby, lze lépe predikovat
  • hlavní kategorie potřeb – uznání, ochrany, dominance, nezávislosti, lásky a tělesného komfortu

každá kategorie potřeb je složena ze 3 komponent:

  • potenciál potřeby – jak pravděpodobně se vyskytne chování směřující k uspokojení potřeby
  • hodnota – hodnota sady posílení pro urč. kategorii – uspokojení každé potřeby přináší jinou míru satisfakce
  • svoboda pohybu a minimální cíl – svoboda pohybu vyj. subj. pojatou pravděpodobnost, jakou sadou chování dojde k posílení (nízká svoboda pohybu při vysoké hodnotě potřeby > frustrace); min. cíl – hladina, na níž osoba začíná vnímat posilování

obecný vzorec predikce (pro běžné živ. situace):
potenciální potřeba = (svoboda pohybu + hodnota potřeby)
> tedy potenciál pro výskyt urč. sady chování je určen očekávanou mírou pravděpodobnosti, že chování povede k usp. potř. a hodnotou potřeby spojené s cílem
> čl. nejpravděpodobněji usiluje o dosažení cílů, od nichž čeká, že budou posíleny, a toto očekávané posílení má vysokou hodnotu

zobecněná očekávání:

interpersonální záruka (důvěra, společenství)
místo kontroly locus of control

  • interní vs. externí – jde o kontinuum, ne buď anebo
  • osoba s externím místem kontroly má za to, že její úspěchy i nezdary jsou určeny vnějšími vlivy (smůla, moc druhých, nepředvídatelné vlivy); vláčeni životem
  • osoba s interním místem kontroly – ne/úspěchy determinovány jejími vlastními aktivitami a schopnostmi – věří, že sama výrazně určuje svůj život

Rotter vypracoval škálu I-E na měření místa kontroly – 23 otázek + 6 maskovacích otázek (např. 1) co se má stát se stane (E) – nebo – spoléhat na náhodu se nevyplácí, proto plánuju své aktivity (I)

JBR se výrazně odlišuje od klas. beh.:
> nejvýznamnější aspekty O jsou naučeny v sociálních kontextech
> lidé nejsou pasivně reagujícími org.; osoba je s prostředím v <>