Literární ochutnávka
Jiří Šípek: Projektivní techniky. ISV, Praha 2000
Dobrá knížka o psychodiagnostice – základní informace o všech možných projektivních metodách.
Úvod
Studovat P = pracovat i sám na sobě. Psycholog je sám tím základním nástrojem, který se tvoří z urč. osobnostních předpokladů, vědomostí a tréningem. Od budoucího psychologa se očekává aktivní přístup – přímo prahnutí po vlastní proměně, předpokládá se určitá úroveň řešení sebe sama a práce na sobě.
Projekce
Freud
• obrana proti úzkosti – od nebezpečného obsahu se oddělí afekt a promítne se jinam
• princip ovlivňování vnímání podnětů vzpomínkami > pak je každé chování ovlivněno projekcí stavu psychiky
• terapeut je podle SF neutrální, intaktní – protože čím máme intenzivnější emoční vztah k druhému, tím obtížnější je nahlédnout vlastní podíl na tvorbě jeho podoby
Jung
• projekce je mechanismus přenosu subj. obsahů na objekt; je to aktivované nevědomí hledající výraz
Projikovat lze i vědomě – hrát si, snít a v testech. Pokud člověk uvědomováním si zruší akt projekce, omezí se na popis (ROR – ne motýl, ale černý flek s nepravidelnými kraji …) > možná obava před kontaktem se sebou, vlastním nevědomím a strach z neznámého.
Egopsychologie a kognitivní P: Psychická reprezentace světa – subjektivní obraz obsahující faktografii, vztahy, emoce, … > orientace ve světě, vnímání hranic, základní jistota.
Přijde nový podnět – lze s ním naložit několika způsoby:
A) aktivní snaha o organizaci nové informace tak, aby korespondovala s reprezentací (mh – asimilace?)
A1) obrana
• odštěpení nežádoucích obsahů a promítnutí na jinou osobu > interpersonální jev
• mezi jáské mechanismy patří definice hranic já a ne-já > pokud je to potřeba, přemístíme info do ne-já a tím si uchováme vnitřní rovnováhu
• týká se buď pouze emoce, nebo celého p obsahu
• např. mám zlost > druhý je agresivní; hezká žena > je vyzývavá (projekce vlastní agrese, resp. sexuální touhy)
A2) apercepce
• naučené schéma percepce, které modifikuje – filtruje („slyšíš jenom to, co se ti hodí“)
• výběrovost vnímání šetří energii, ale náš filtr se druhému nemusí líbit
A3) aktivnější A2
• projekce do kresby apod.
B) projekce svého p stavu do vlastního chování a prožívání
• takto je projekce chápána v širším smyslu a pak je tedy veškeré prožívání a chování projekcí
• např. útěk, výčitka, radost, neverb. projevy
Projekce je nevědomé modifikování procesu vnímání, zejména odštěpení. (Např. dítě je bezradné, má strach > v rodiči může aktivovat jeho vlastní schéma bezmocnosti a úzkosti; rodič ale tyto pocity nechce prožívat a tak prožitky dítěte zesměšní, odmítne, bagatelizuje, …)
Přenos
• specifický vztah, kdy klient na terapeuta (nevědomě) přenáší svou minulou zkušenost, vztahy, potřeby nebo prožitky
• T má emoce klienta přijímat a zrcadlit a pomáhat mu je přijmout jako součást sebe
• protipřenos = T > kl.
nevědomí u Freuda a Junga
Freud – nevědomí je odpadkový koš; má se osvítit vědomím
Jung – širší pojetí (kolektivní nevěd.); archetyp – sdílený p vzorec nachystaný ke kognitivnímu a prožitkovému naplnění jedincem v důležitých životních situacích
Projektivní metoda v dg:
• když je subjekt konfrontován s neurčitou, mnohoznačnou podnětovou situací, na niž má reagovat podle toho, jaký význam této situaci přikládá
• materiál je plocha, kam subjekt projikuje své myšlenky, úzkosti, potřeby, přání, konflikty
• autor – Lawrence K. Frank (1939)
• charakteristický je málo strukturovaný úkol umožňující téměř neomezené množství odpovědí
• maskovaná testovací procedura
• účinná při odhalování latentních a nevědomých aspektů osobnosti
projektivní techniky
verbální
• slovní asociace – poprvé 1879 Galton, 1889 Cattell, 1892 Kraepelin; seznam slov, bezprostřední reakce, bez zdůvodňování; reakční čas, obsah
• doplňování vět – 1950 Rotter – ISB, Rohde, Forer, Ebbinghaus, Tendler; 40-100 vět
• apercepčně-vizuální – ROR, TAT aj.
…
…
…
následuje popis jednotlivých psycho-diagnostických metod