Projektivní techniky – J. Šípek (výtažek)

seznam použitých zkratek

Literární ochutnávka

Jiří Šípek: Projektivní techniky. ISV, Praha 2000
Dobrá knížka o psychodiagnostice – základní informace o všech možných projektivních metodách.

Úvod
Studovat P = pracovat i sám na sobě. Psycholog je sám tím základním nástrojem, který se tvoří z urč. osobnostních předpokladů, vědomostí a tréningem. Od budoucího psychologa se očekává aktivní přístup – přímo prahnutí po vlastní proměně, předpokládá se určitá úroveň řešení sebe sama a práce na sobě.

Projekce

Freud
•    obrana proti úzkosti – od nebezpečného obsahu se oddělí afekt a promítne se jinam
•    princip ovlivňování vnímání podnětů vzpomínkami > pak je každé chování ovlivněno projekcí stavu psychiky
•    terapeut je podle SF neutrální, intaktní – protože čím máme intenzivnější emoční vztah k druhému, tím obtížnější je nahlédnout vlastní podíl na tvorbě jeho podoby
Jung
•    projekce je mechanismus přenosu subj. obsahů na objekt; je to aktivované nevědomí hledající výraz

Projikovat lze i vědomě – hrát si, snít a v testech. Pokud člověk uvědomováním si zruší akt projekce, omezí se na popis (ROR – ne motýl, ale černý flek s nepravidelnými kraji …) > možná obava před kontaktem se sebou, vlastním nevědomím a strach z neznámého.

Egopsychologie a kognitivní P: Psychická reprezentace světa – subjektivní obraz obsahující faktografii, vztahy, emoce, … > orientace ve světě, vnímání hranic, základní jistota.

Přijde nový podnět – lze s ním naložit několika způsoby:

A)    aktivní snaha o organizaci nové informace tak, aby korespondovala s reprezentací (mh – asimilace?)
A1) obrana
•    odštěpení nežádoucích obsahů a promítnutí na jinou osobu > interpersonální jev
•    mezi jáské mechanismy patří definice hranic já a ne-já > pokud je to potřeba, přemístíme info do ne-já a tím si uchováme vnitřní rovnováhu
•    týká se buď pouze emoce, nebo celého p obsahu
•    např. mám zlost > druhý je agresivní; hezká žena > je vyzývavá (projekce vlastní agrese, resp. sexuální touhy)
A2) apercepce
•    naučené schéma percepce, které modifikuje – filtruje („slyšíš jenom to, co se ti hodí“)
•    výběrovost vnímání šetří energii, ale náš filtr se druhému nemusí líbit
A3) aktivnější A2
•    projekce do kresby apod.

B)    projekce svého p stavu do vlastního chování a prožívání
•    takto je projekce chápána v širším smyslu a pak je tedy veškeré prožívání a chování projekcí
•    např. útěk, výčitka, radost, neverb. projevy

Projekce je nevědomé modifikování procesu vnímání, zejména odštěpení. (Např. dítě je bezradné, má strach > v rodiči může aktivovat jeho vlastní schéma bezmocnosti a úzkosti; rodič ale tyto pocity nechce prožívat a tak prožitky dítěte zesměšní, odmítne, bagatelizuje, …)

Přenos
•    specifický vztah, kdy klient na terapeuta (nevědomě) přenáší svou minulou zkušenost, vztahy, potřeby nebo prožitky
•    T má emoce klienta přijímat a zrcadlit a pomáhat mu je přijmout jako součást sebe
•    protipřenos = T > kl.

nevědomí u Freuda a Junga
Freud – nevědomí je odpadkový koš; má se osvítit vědomím
Jung – širší pojetí (kolektivní nevěd.); archetyp – sdílený p vzorec nachystaný ke kognitivnímu a prožitkovému naplnění jedincem v důležitých životních situacích

Projektivní metoda v dg:
•    když je subjekt konfrontován s neurčitou, mnohoznačnou podnětovou situací, na niž má reagovat podle toho, jaký význam této situaci přikládá
•    materiál je plocha, kam subjekt projikuje své myšlenky, úzkosti, potřeby, přání, konflikty
•    autor – Lawrence K. Frank (1939)
•    charakteristický je málo strukturovaný úkol umožňující téměř neomezené množství odpovědí
•    maskovaná testovací procedura
•    účinná při odhalování latentních a nevědomých aspektů osobnosti

projektivní techniky
verbální
•    slovní asociace – poprvé 1879 Galton, 1889 Cattell, 1892 Kraepelin; seznam slov, bezprostřední reakce, bez zdůvodňování; reakční čas, obsah
•    doplňování vět – 1950 Rotter – ISB, Rohde, Forer, Ebbinghaus, Tendler;  40-100 vět
•    apercepčně-vizuální – ROR, TAT aj.




následuje popis jednotlivých psycho-diagnostických metod