K. Lewin – topologická struktura osobnosti

seznam použitých zkratek

teorie pole 2/2

topologická struktura osobnosti

  • kruh je osoba – person P
  • eliptické pole – psychologické okolí – enviroment E
  • dohromady tvoří životní prostor – life space L
  • mimo L je vnější obal, který obsahuje skutečnosti, jichž si osoba není vědoma, a tak na její chování nemají přímý vliv (např. neví, že se projednává zákon o daních; je-li přijat, platí vyšší daně a vliv už tu je)
  • L = P + E

Životní prostor obsahuje P skutečnosti, kt. určují chování osoby:

B = f(L), resp. B = f(P+E)
> chování je fcí živ. prostoru, resp. osoby a okolí

psychologické okolí

  • veškerá skutečnost dostupná osobě (P) v daném čase
  • podle KL principu současnosti probíhají všechny psychické pochody v L v přítomnosti, vč. minulých zkušeností a plánů do bud.
  • obsahuje oblasti, které mají hranice o různé pružnosti a propustnosti
  • každá oblast obsahuje nějakou psychologickou skutečnost (osoba, věc, myšlenka), která v danou chvíli ovlivňuje chování P
  • každá psychologická zkušenost skutečnost má pro (P) různou hodnotu, význam; matematicky vyjádřen jako valence
    valence
  • druh (+ -) a síla valence (hodnoty) objektu nebo události závisí na aktuálním stavu potřeb daného jedince; valence a potřeby jsou tedy souvztažné
  • KL pro vyjádření valence neužívá čísel
  • např. X nechodí rád do kina, takže skutečnost „filmy“ má lehce zápornou valenci; ale X může dát výrazně kladnou valenci konkrétního filmu, protože výborně ukázal Mozartův život – tady spolu komunikují tři oblasti L – první obsahuje osobu, která film doporučila, druhá filmy a třetí zájem o Lincolna
  • vzájemná komunikace oblastí – událost

osoba

  • je diferencovaným středem živ. prostoru
  • vjemově pohybová oblast – příchod info do vnitřní oblasti osoby a odchod info ven – vjemově pohyb. oblast má tedy komunikační úlohu ve vztahu osoba – okolí
    vnitřní oblast osoby
  • obsahuje P a soc. potřeby spolu s kom. a percepčními schopnostmi
  • buňky centrální a periferní – jejich obsahy podle významu (povrchní hněv – hluboký vztek); uspořádání se mění podle aktuálního stavu

Dynamika živ. prostoru
Vnitřní struktura osoby tenduje k rovnováze; tento stav je často narušován tenzemi – tenzi způsobuje jakákoli potřeba, jejím uspokojením tenze odeznívá.
Každá oblast P okolí má pro jedince význam, který je vyjádřen jako pozitivní nebo negativní valence, které jedince přitahují, resp. odpuzují.
Je-li přitažlivost velká, vyvolává v P okolí sílu, kt. je znázorněna vektorem – udává intenzitu a směr působení. Vektor osobu tlačí ve směru nějaké P skutečnosti. Pohyb k danému cíli nazývá KL lokomocí – může být skutečná nebo imaginární (plánování).

Vývoj O probíhá v procesech diferenciace a integrace – jak jedinec vyzrává, člení se osoba a okolí do stále více oblastí až k tzv. optimální úrovni diferenciace. Vzrůstá počet zájmů a záměrů. Aby v nich byl pořádek, nastupuje proti dif. organizovanost. Konečným krokem ke zralosti je proces integrace – urč. buňky dosáhnou vyšších tenzí a tím ovládají jiné – integrace je vlastně hierarchií tenzí, která se vytvořila mezi subsystémy osoby.
Regrese je podle KL situace, kdy se jedinec vzdává překonání zábrany na cestě k cíl a volí cíl na nižší úrovni, než kam původně směřoval.