Kurt Lewin (1890-1947)
teorie pole 1/2
též topologická psychologie, dynamická teorie osobnosti
shrnutí toho nejdůležitějšího:
vztahy celku a části – závislost osoby a okolí
životní prostor L = osoba P + psychologické okolí E; kolem vnější obal
chování je fcí životní prostoru, resp. osoby a okolí
každá P skutečnost v E má nějakou valenci (+-) – závisí na aktuálním stavu potřeb
osoba má vjemově pohybovou a vnitřní oblast (v ní buňky periferní a centrální)
rovnováha vnitřní potřeby narušována tenzemi, kt. jsou způsobovány potřebami
osoba je k určitému cíli tlačena vektorem – udává směr a sílu lokomoce
vývoj – diferenciace, organizovanost, integrace
regrese – volba méně náročného cíle po neúspěchu v předchozím – vyšším
Životopis K. Lewina:

KL byl vůdčí postavou celostní P – Gestaltpsychologie. Obraz světa – Gestalt – nevzniká syntézou prvků, ale naráz; obraz se vytváří v daný okamžik – ad hoc; minulá zkušenost nehraje roli, vzniká cestou vhledu.Lewinova teorie má topologickou povahu – její pojmy jsou vyjádřeny v prostorových výrazech; topologie je založena na vztazích celku a části, resp. na pojmech vyjadřujících „zahrnutí v“. Topologické pojmy jsou ve své podstatě matematické, ale podle KL nemůže statistika vysvětlit dynamiku O a její situaci v její konkrétní jedinečnosti. Pomocí topolog. dimenzí vysvětluje KL závislost osoby a okolí – spojitost intrapersonálních dějů a dějů venku.
Vývoj O probíhá v procesu diferenciace (převzato od gestaltP) – členění celostního jevu do částí (jsme-li poprvé v nějakém městě, vnímáme ho jako celek; jak se seznamujeme s jeho částmi a předměstími, ulicemi, tvoříme si diferencovanou představu, kt. je podrobnější a přesnější).