pojem motivace není potřeba
> používá se pro vysvětlení aktivity a jejího směru
> Kelly: lidé nejsou motivováni ničím jiným, než tím, že žijí; podle GAK pojem motivace znamená, že lidé jsou svou povahou nehybní a nečinní a jednají aktivně jen tehdy, jsou-li k tomu postrčeni nějakými vn. nebo. vn. silami

teorie motivace:

• pohánějící (pudy, motivy, podněty)
• táhnoucí (konstrukty jako potřeba, zájem, hodnota)

> procesy (postupy) osoby jsou psychologicky usměrňovány způsoby, jimiž anticipuje běh událostí > základní kámen jeho teorie

• všechno chov. vede k predikci
• procesy osoby > čl. je dynamický org. směřující do bud. podle svých konstruktů
• chování je rel. stabilní

důsledky tohoto postulátu pro teorii osobního konstruktu:
> idiosynkrasie

• individualita (osobitost) a organizace (uspořádání) – každý člověk interpretuje události jinak, „svýma očima“  a má své konstrukty odlišně organizovány, přičemž tíhne k minimalizaci nepřesností
• k. jsou uspořádány do pyramidy – některé jsou podřízené/nadřízené jiným, jsou ale i k. zcela nezávislé
• uspořádání je dynamické – podle prediktivní účinnosti se jejich pozice mění

> konstruovat nebo nekonstruovat?

• čl. musí volit, který svůj konstrukt použije pro danou událost – volí ten k., který učiní situaci co nejvíce srozumitelnou
• konstruktový systém je vypracován buď pro definování nebo rozšiřování – jistota vs. spekulace

> cyklus C-P-C

• obezřetnost – zvažování – řízení (circumspection – preemption – control)
• C – zvažování použitelných k.
• P – rozhodnutí se pro nejhodnější hypotézu
• C – směr aktivity, chování

> změna v systému konstruktu

• jakmile přestane systém k. přesně anticipovat bud., mění se – důsledek učení
• zkušenost je založena na revizi k.

> soc. vztahy a osobní k.

• lidé se sobě podobají do té míry, do jaké míry shodně konstruují své zkušenosti
• je to důsledek společenství (commonality) – pro lidi téže kultury mají události podobný P význam; setkání s jiným = „kulturní šok“; společenskosti (sociality) – soc. <> – úsilí porozumět, jak druzí vnímají realitu

REP test – Role Construct Repertory Test 1955

• k odhadu závažných os. konstruktů
• má T pomoci porozumět osobním konstruktům kl. a tomu, jak uspořádává události
• nikoli tradiční psychometrie – neobsahuje žádná data pro rel. val. a stand.
• subjekt dostane seznam 20-30 definic rolí osob, které pro něho mají spec. význam (oblíbený učitel, dobrý kamarád, …); subjekt každé přiřadí konkrétní jméno (na koho nejvíc sedí); tato jména = figury; pak vybrány 3 figury – má říct, v čem se dva podobají a čím liší se od třetího (bratr a otec jsou klidní na rozdíl od matky, která je hyperaktivní >> dimenze konstruktu klidný – hyperakt.)
  > opakováno asi 30x – určení, jak subjekt kategorizuje a diferencuje dané osoby
  > podle verb. obsahu může P vyslovit hypotézu, jak kl. percipuje realitu
• Listform – číslo, jméno role, její definice
• Gridform – mřížková forma – na jedné ose matice významné osoby, na druhé ose rozličná třídění

reformulace někt. tradiční pojmů v souladu s teorií os. k.:

• úzkost (anxiety) – neurčitý pocit nejistoty a bezmocnosti je výsledkem uvědomění si, že dostupné konstrukty nejsou vhodné pro anticipaci
• vina (guilt) – uvědomění si odcizení těm rolím, kterými dosahuje nejvýzn. vztahů s druhými – kdy jednal způsobem neslučitelným s vl. self-image (pod. superego, morální úzkosti SF)
• hrozba (threat) – při otřesu stávajících kon. vlivem novým info; např. nepřijatá myšlenka na smrt
• nepřátelství (hostility) – nereviduje své konstrukty, ale nutí ostatní, aby se do nich vměstnali