Hans Jürgen Eysenck (1916-1997)
rysový a empirický přístup
shrnutí toho nejdůležitějšího:
superrys-typ > jednotl. rysy > habituální odezva > specifická odezva
extra-/introverze, neuroticismus/stabilita, psychiticismus/síla ega
arousal – introverti jsou více vnímaví vůči stimulaci
faktorová analýza, důraz na genetické vlivy, empirik
Životopis H. Eysencka:
Narozen v Berlíně, matka herečka, otec zpěvák, rozvedli se, když HJE byly dva roky, dál u babičky. Kvůli nacismu do Francie, kde vystudoval P, za války v psychiatrické nemocnici léčil vojáky se stresovými reakcemi, vyučoval psychologii na řadě univerzit.
Někt. díla: Dimenze O (1982), Vědecké studium O (1952), Struktura lidské O (1965)Stejně jako Cattell – úkolem P je predikce chov., klíčem je faktorová analýza – byl empirik > výzkum začíná hypotézou, která se potvrzuje (RC teoretik – nejdříve výzkum a vlastnosti se objeví). Kladl větší důraz na genetické vlivy, které podle něj determinují rysy a typy primárně.hierarchický model struktury O:
Někt. díla: Dimenze O (1982), Vědecké studium O (1952), Struktura lidské O (1965)Stejně jako Cattell – úkolem P je predikce chov., klíčem je faktorová analýza – byl empirik > výzkum začíná hypotézou, která se potvrzuje (RC teoretik – nejdříve výzkum a vlastnosti se objeví). Kladl větší důraz na genetické vlivy, které podle něj determinují rysy a typy primárně.hierarchický model struktury O:
- nejvýše jsou tzv. superrysy neboli typy; např. extraverze, jsou kontinuální; mají největší vliv na chov.
- jednotlivé rysy – jsou zahrnuty v superrysech (sociabilita, živost, …)
- habituální odezvy (HR), které jsou odvozeny z množství
- specifických odezev (SR)
např. potřásání rukama, zdravení ostatních (SR) jsou habituální odezvy na pozdrav druhých; pokud koreluje s dalšími jako hovornost, společenskost > rys sociability > koreluje s aktivitou, asertivitou > superrys (typ) extraverze
nalezl dvě zákl. dimenze rysů:
- extraverze – introverze
- neuroticismus (labilita) – stabilita
> jsou ortogonální a statisticky nezávislé
> jejich kombinací vznikají 4 typy osobnosti – sangvinik, cholerik , flegmatik, melancholik – většina lidí u středu
později koncipoval ještě jeden rys – psychoticismus vs. síla ega:
- vysoký skór psychot.: egocentrismus, impulzivita, necitlivost vůči druhým; obtížně vycházejí s druhými, dělají naschvály
- genetická predispozice stát se psychotickým
- také kontinuum; více u M
rozdíly v extra- introverzi:
- podle aktivace – arousal (EEG; spánek – panika)
- introverti jsou vysoce vnímaví ke stimulaci, zatímco extraverti jsou necitliví – proto vyhledávají excitující situace
rozdíly v neurot. – stab.:
- souvisí s limb. systémem
- vysoký neur. – rychlejší a trvalejší reakce
> osoby s vysokou introverzí a neuroticismem – kandidáti na úzkostné poruchy – fobie, obsese, stres
> osoby s vys. extraverzí a neuroticismem – psychopatické (antisoc.) poruchy
empiricky ověřené rozdíly mezi int. a ex:
- I – teorie, věda; E – práce s lidmi
- I – masturbace; E – více sex. partnerů
- I – vyšší stupeň VŠ vzděl., studium končí z psychiatrických důvodů; E – končí ze školských důvodů
- I – vyšší arousal ráno; E – večer
- zásadní rozdíl je v jejich citlivosti vůči stimulaci – Corcoran 1964 – test citrónové kapky – 4 kapky na jazyk – introverti 2x více slin než ex. – fyziolog. rozdíl podle HJE