logoterapie 2/2
osobní povolání
- každý má povolání, aby v životě vykonal nějaký úkol; úkol každého člověka je jedinečný stejně jako příležitost se tohoto vykonání zhostit
- všechny krátkodobé a přechodné způsoby naplňování smyslu by měly vést k dlouhodobému živ. smyslu, osobnímu povolání (krátkodob. – student se učí na zkoušky, znova a na další … absolvuje … zaměstnání, v němž může nalézt dl. smysl)
existenciální vakuum – prázdnota
- zážitek lidí postrádajících smysl ve svém životě
- podle VEF převažující příčina sebevražd, hlavně majetných lidí a úspěšných studentů; též u alkoholismu, delikvence a krizí důchodců
- VEF existenciální analýza vych. z tezí, že 1) instinkty jsou dnes ochuzeny (neříkají čl., co musí dělat), 2) ztráta tradic (neříkají člověku, co má dělat) > čl. pak neví, co má dělat a tak je konformní a podléhá okolním tlakům
> asi pětina neuróz je podmíněna pocitem bezesmyslnosti – vzniká noogení neuróza (na rozdíl od n. psychogenní)
nedělní neuróza
- podobný jev jako ex. vakuum
- rutinní práce přes týden dává zapomenout na prázdnotu; o víkendu je ale čas přemýšlet a tak je nesmyslnost zasahuje velkou silou
Nevědomé je to, co není nebo nemůže být reflektováno vzhledem ke smyslu života. Logoterapie – spec. forma PT (logos zde ve významu smysl, mysl, názor) – najít alternativu ke ztracené existenciální hodnotě a nový živ. cíl, smysl života.
- pomoci pac. najít JEHO VLASTNÍ hodnotový a světový názor
- na rozdíl od PA, jejímž cílem je kompromis mezi nároky nevědomí a požadavky reality, se v logoterapii léčí hl. duchovní dimenze
co je smyslem života
- PA – slast, Adler – de facto taky, jen to trochu rozšířil
- podle VEF je slast P artefaktem – není cílem našich snah, ale důsledkem jejich naplnění > člověk nechce právě slast, ale chce to, co právě chce
- orgánem smyslu je svědomí – intuitivní schopnost najít jednorázový a jedinečný smysl ukrývající se v každé sit.
- nad tímto smyslem stojí univerzálie smyslu – hodnoty (které lze reagovat tvořivostí, zážitkem, postojem k omezenosti vl. života)
- smysl se může naplňovat i utrpením – problémy třeba v partnerském vztahu má smysl prožít – vztah tak dozrává; utrpení má být přetvářeno (je-li to možné) nebo neseno (je-li to nutné) > existenciální analýza má naučit člověka, aby byl schopen trpět
osobnost
- je nedělitelné, jednotné individuum
- každá osoba je absolutní novum – duchovní existence je nepřenosná, nerozmnožitelná (z ro na dí)
- je duchovní; org. potřebuje, aby mohla jednat; organismus je nástroj o užitkové hodnotě
- je tělesně-duševně-duchovní jednotou (duch = log)
- je dynamická – existovat znamená vystupovat sama ze sebe a proti sobě samému
(Propadat psychologismu = promítat hodnoty z prostory duchovna do prostoru duševna.)