Literární ochutnávka
Richard H. Popkin, Avrum Stroll: Filosofie pro každého. Nakladatelství Ivo Železný, Praha 2000
Velmi příjemně a srozumitelně napsaná filozofie – a protože filozofie je jedním z rodičů psychologie, těžko se bez ní obejdete.
filosofie
• z řec. filó – miluji a sofiá – moudrost >> láska k moudrosti
• kriticky hodnotí lidská přesvědčení, názory a poznatky o lidském životě celém univerzu
• své poznatky se snaží zobecnit a vytvořit systematický a ucelený obraz všeho, co známe a o čem přemýšlíme
• >> Sókratés (+399):“Život bez zkoumání nestojí člověku za to, aby jej žil.“ – nehoní se lidé za zbytečným nebo nebezpečným?, zkoumají své názory, svou víru v to, co dělají?
• definice, která by měla obecnější podporu, neexistuje – co je filosofie, pochopíme, když se jí budeme zabývat – studovat ji a přemýšlet
• hledá odpovědi – ovšem dostatečně podložené a odůvodněné; lépe je nemít odpovědi žádné, než neprozkoumané, neprověřené nebo dokonce nesprávné
ETIKA
• teoretická věda zkoumající morální (etické) teorie
• hledá odpovědi na obecné úrovni na otázky typu co je dobro, jak se má člověk chovat apod.
• historická klasifikace etických teorií – klasické & moderní
KLASICKÉ ETICKÉ TEORIE
• poznají se podle toho, že hledají odpovědi na otázky „co je dobro?“ a „jak ho dosáhnout?“; moderní teorie spíše analyzují morální jazyk
Platonismus
• pokud člověk ví, co je dobré / správné, nebude nikdy jednat zle / nesprávně > zlo je důsledkem nedostatku poznání (spor o to, zda tato teze nepochází náhodou od Sókrata)
• k rozpoznání podstaty dobra je třeba rozsáhlé intelektuální vzdělání (nevzdělaní lidé mohou vést dobrý život jen náhodou)
• rozvíjet duševní schopnosti a vést ctnostný život
• kdo na to intelektově nestačí, má napodobovat ty, kteří k poznání došli
• morálním normám je podřízen i Bůh – to se nelíbilo církevním představitelům, třebaže jinak Platónovu teorii uznávali
• > absolutismus – existuje jedno dobro nezávislé na jednotlivci (jeho přesvědčeních, názorech, přáních…) >> objektivismus – morálka není věcí názoru
kritika
• lidé ale jednají špatně, přestože vědí, jaké jednání by bylo správné (kradou – Platón by řekl, že neznají přesný význam slova krást a nevědí, že krást je špatné – to ale v praxi skoro nikdy neplatí – lidi vědí moc dobře …)
• Platón se mylně domníval, že morální poznání je analogické poznání v přírodních vědách
• pochopení je dostupné jen intelektuálně zdatným, kteří vedou ty „hloupější“ – ovšem o morálnosti jako kvalitě jednání lze hovořit pouze tehdy, je-li toto jednání výsledkem svobodné volby jedince
• kritika absolutismu
Aristotelés
• tzv. učení o středu
• zkoumal každodenní chování lidí a ptal se jich na názory o podstatě dobrého života; z odpovědí vyvodil, že dobrý život = šťastný život – ovšem co je tedy štěstí? > nic statického, je to činnost, není to cíl, ale průvodce na cestě k cíli, je to způsob přístupu k činnosti a životu vůbec
• Etika Níkomachova
• dobrý je šťastný (blažený) život a člověk má jednat tak, aby ho dosáhl
• > relativismus – různí lidé – různé způsoby dobrého života – být šťastný je jako být dobře živený a každý potřebuje jiné množství jídla; správné q je střed mezi příliš velkým q jídla a příliš malým q jídla
• > empirismus – co je správné, se zjistí až praktickým pokusem; předem se to neví – správné q jídla je např. něco mezi 1,5 a 2,5 kg – kolik je přesné q, které bychom měli sníst, poznáme, když něco sníme, podle toho, jak se po dané porci cítíme
• morální chování je v souladu se středem – uměřeností mezi dvěma extrémy (střed není totéž, co průměr); všechny ctnosti jsou ctnostmi uměřenosti – statečnost je mezi zbabělostí a ukvapeností, štědrost mezi lakotou a marnotratností atp.
• rozlišuje vědomé a nevědomé konání – abychom to dokázali odlišit, musíme toho druhého pochopit
• na rozdíl od Platóna se nedomnívá, že poznání podstaty dobra nutně vede k morálnímu jednání, které je také věcí vnitřní disciplíny jednotlivce – realističtější přístup; pracuje s pojmy morální slabosti a nedostatku sebekontroly a vnitřní disciplíny – ta je nutná k morálnímu jednání a předpokládá výchovu ke zdravým návykům v mládí
• slast není apriori špatná, jisté q slasti je ke šťastnému životu potřeba – „nikdo nemůže být šťastný na mučidlech“
kritika
• ne vždy existuje zlatá střední cesta – dodržet slib – nedodržet slib nebo mluvit / nemluvit pravdu – a nic mezi tím není
• ne každému vyhovuje uměřenost – kdo je od přírody vášnivý, nebude šťastný, bude-li nucen k uměřenosti