Teorie „osmi věků člověka“

Vývoj ego probíhá v osmi stadiích; každé má svůj optimální čas k vynoření (kritické obd.) a obsahuje psychosociální krizi, která představuje možnost růstu, ale zároveň i ohrožení. Vyřešení konfliktu je předpokladem růstu, ego získává novou mohutnost, ctnost (virtue) – absorbuje pozitivní komponentu. Pokud člověk uhýbá před řešením konfliktu, ctnost nevzniká a převládá negativní pól krize (např. 4. stadium – snaživost vs. méněcennost; má vzniknout ctnost kompetence; pokud dítě nevyřeší konflikt, odchází do dalšího stadia bez ctnosti a s pocitem méněcennosti). Nevyřešení konfliktu oslabuje ego a způsobuje stagnaci vývoje; může se napravit dodatečně (> chyby nejsou nezbytně trvalé), což vyžaduje návrat až do místa negativního řešení, účinnější přístup ke konfliktu a následně vytvoření chybějící ctnosti.
Všechny krize jsou v O v latentní formě přítomny již od narození, ale vynoří se každá ve svůj čas. Ve vyrovnávání se s krizemi jsou kulturním prostředím způsobené rozdíly.
Redukce vývojových fází na bipolární znaky je silnou a slabou stránkou EE teorie současně – zjednodušení pomůže porozumět, ale jen tehdy, je-li adekvátně pochopeno.

Vývojová stadia:

1. důvěra vs. (versus) základní nedůvěra
•    ctnost – naděje – podmínka žití
•    kojenec potřebuje saturovat základní bio potřeby a předvídatelné chování mateřské osoby > pocit bezpečí, důvěry v ní a posléze i v sebe

2. autonomie vs. zahanbení a pochybnosti
•    ctnost – vůle
•    dítě se učí mluvit, chodit a regulovat vyměšování – nutnost vyváženosti mezi zadržováním a pouštěním; důsledky pro mezilid. interakce – moc nebo málo zábran

3. iniciativa vs. vina
•    ctnost – účelnost
•    dítě experimentuje s novými činnostmi; přílišná potřeba úspěchu při přehlížení potřeb ostatních a sexuální fantazie můžou vyvolat pocity viny

4. snaživost vs. méněcennost
•    ctnost – kompetence
•    přechod od hry k produktivním činnostem, které vyžadují urč. dovednosti
•    úspěch = radost, neúspěch = méněcennost a to i tehdy, byl-li nezvládnutý úkol pro dítě příliš obtížný

5. identita vs. zmatení rolí
•    ctnost – věrnost, oddanost zvolené životní filozofii, svému směřování
•    zde jsou si nejblíže možnosti objevit sebe sama nebo se ztratit
•    sjednocují se představy mladého člověka o sobě samém; vědomí identity ego dává pocit důvěry, že jeho sebepojetí odpovídá náhledu ostatních lidí na něj

6. intimita vs. izolace
•    ctnost – láska
•    intimita je zdravým spojením vlastní identity s identitou druhého bez hrozby ztráty sebe nebo rozpuštění své identity v něm; obsahuje závazek a může být vyjádřena sexuálně
•    v procesu intimity si čl. může prostř. identifikace s druhým vyjasnit vlastní identitu

7. generativita vs. stagnace
•    ctnost – pečování, konstruktivní přispění společnosti
•    člověk se zapojuje do spol., aby vytvořil něco hodnotného – potomstvo, hmotné statky, tvůrčí myšlenky, umělecká díla

8. integrita ego vs. zoufalství
•    ctnost – moudrost jako výsledek celého vývoje jedince
•    pokud se člověk ve stáří nemůže ohlédnout za svým uplynulým životem s pocitem naplnění a dobře vykonané práce, nastává zoufalství
•    vztah mezi dětskou důvěrou a dospělou integritou – děti se nebudou bát života, pokud jejich rodiče budou natolik integrovaní, že se nebudou bát smrti

Za přínos EE se pov., že byl zaměřen na nepatologické osoby, celoživotní vývoj a význam dosažení identity.