Diagnostika anorgasmie

Už z výčtu možných příčin anorgasmie vyplývá, že člověk podstupuje vyšetření tělesné i psychologické. Somatické (tělesné), tj. zejména urologické nebo gynekologické vyšetření je zpravidla na řadě jako první a slouží k vyloučení nebo potvrzení tělesných příčin anorgasmie. Pokud se něco najde, jsou to nejčastěji cévní, neurologické nebo endokrinní potíže nebo jejich kombinace. Psychické potíže odhalí diagnostický rozhovor nebo různé psychologické testy a metody. Je třeba si ale uvědomit, že prožitek anorgasmie a případné hodnocení tohoto problému je částečně subjektivní záležitost – neboli každý člověk to zhodnotí podle sebe, na základě svých individuálních pocitů, myšlenek a očekávání. Např. některé ženy jsou nespokojené tehdy, když nedosáhnou orgasmus při každém pohlavním styku, jiné jsou zcela spokojené, že se jim to podaří párkrát do roka při klitoriálním dráždění.

Terapie anorgasmie

Léčba anorgasmie je samozřejmě dána příčinou této dysfunkce. Obvykle nechybí psychoterapie, která se někdy doplňuje farmaky (léky). V rámci psychoterapeutické práce se často používá kognitivně-behaviorální terapie, psychoanalýza, nácvik nebo hypnóza. Z konkrétních postupů lze jmenovat např. řízenou masturbaci, systematickou desenzibilizaci nebo cvičení na soustředění. Možná je dále farmakologická léčba a v některých (ovšem spíše vzácných) případech i chirurgický zásah. Zkušený terapeut nebo konsultant by však neměl chybět ani u léčby anorgasmie, jejíž příčina je v rovině biologie. Jádrem léčby bývá obvykle výklad, součástí jsou i „domácí úkoly“ týkající se jak samotné sexuální aktivity, tak komunikace s partnerem. Oběma členům páru je objasněna teorie sexuálního vzrušení a také rozdíl mezi mužským a ženským reakčním cyklem. Cílem nácviku komunikačních dovedností je dosáhnout toho, aby byli partneři schopni spolu jednat uvolněně a hravě, a zbavit je potřeby podávat za každou cenu vysoký výkon nebo brát sex jako rutinu. Obtížnost úkolů se stále stupňuje a vede k navrácení sexuální aktivity, tentokrát však podložené novým poznáním a větším potěšením. Vždy je třeba do léčby jednoho zapojit i partnera. Úspěšnost terapie závisí na mnoha faktorech – zda jde o primární, sekundární nebo situačně podmíněnou anorgasmii, roli hraje věk pacienta, ochota partnera účastnit se terapie, úroveň úzkostnosti aj. Úspěšnost kombinované terapie anorgasmie se odhaduje na zhruba 75%, přičemž nejlepší výsledky se dosahují u primární anorgasmie.

V případě potřeby se obraťte na svého praktického lékaře. Pokud se stydíte o tom s ním mluvit, objednejte se přímo k sexuologovi, psychologovi nebo psychiatrovi. Doporučení nepotřebujete.