Zpět na rozcestník

Ján Praško, Beata Pašková, Hana Prašková: Bolestně smutná nálada aneb co je to deprese a jak se léčí. Psychiatrické centrum, Praha 2001
Solidní informační materiál o depresi pro profesionály i lehce osvícené laiky, styl kognitivně-behaviorální.

Deprese je nemoc, vede k pocitu ztráty smyslu života; neléčená způsobuje pokles výkonnosti, izolaci, ztrátu radosti, snižuje obranyschopnost organismu a může končit až sebevraždou. Blízko k depresi mají dlouhodobé zhoršené nálady, chronický skeptický pohled na cokoli (nedělat si velké iluze, lépe pak být příjemně překvapen); deprese může navázat na dlouhodobý smutek.
Ve srovnání smutkem trvá deprese déle, je hlubší a intenzivnější a znemožňuje každodenní fungování.
Alespoň jednou za život zažije významnou depresivní epizodu 20% lidí, klinickou depresí onemocní cca 5% lidí, ženy 2x častěji než muži, nejč. ve věku 25-44 let.

•    mírná deprese – postižený schopen relativně normálně fungovat, jen mu jde vše pomaleji a s přemáháním; izoluje se; ambulantní léčba
•    středně těžká D – nemůže pracovat, po většinu času velmi nešťastný, obvinuje se, nesoustředí se ani na TV nebo noviny, izoluje se, žádný zájem o sex; léčba v pracovní neschopnosti, nejl. docházky do denního sanatoria
•    těžká deprese – nepostará se už ani sám o sebe, chce pořád ležet a týrat se sebevýčitkami; zpomalené pohyby, mluvení, myšlení anebo naopak přemíra agitace, neklid; nálada je téměř neovlivnitelná vnějšími podněty; pocit ztráty smysluplnosti jakékoli činnosti; časté myšlenky na sebevraždu; léčba za hospitalizace

Radit postiženému, aby  „se dal dohromady, vzchopil se“ jsou časté a nanicovaté, protože depresi nelze překonat vůlí, dotyčný nemá na nic energii a takovéto „povzbuzování“ v něm vyvolává další pocity viny a neschopnosti.

Typické projevy deprese:
•    smutná, úzkostná, prázdná nálada, všechno vidět černě, sebelítost
•    pocity beznaděje, bezmoci, viny, ztráty smyslu
•    anhedonie – žádná radost z dříve oblíbených činností a věcí
•    ztráta zájmu o sex
•    nespavost nebo naopak nadměrná ospalost
•    porušený vztah k jídlu
•    polehávání, neschopnost donutit se k činnosti
•    myšlenky na smrt, sebevraždu
•    špatné soustředění, zapamatování, problémy s rozhodováním
•    tělesné příznaky – bolest hlavy, poruchy trávení, tíha na hrudi, ztuhlé svaly, unavitelnost

Typickými D emocemi jsou smutná nálada, plačtivost, podrážděnost, vztahovačnost, úzkost, strach, pocit domnělé nebo skutečné ztráty – reálné (blízký člověk, práce), symbolické (nenaplněná očekávání, sny, ambice), vztek na sebe, nerozhodnost – ve všem – člověk nemůže dělat ani jednoduché činnosti, protože není schopen zvolit jejich pořadí; bezmoc a beznaděj, přecitlivělost.

Depresivní myšlenky: typické jsou automatické D myšlenky, které přicházejí zcela mimovolně, nejsou založeny na objektivních faktech, jsou zkreslené, neužitečné, ale (jako je příznačné pro auto myšlenky) člověk je nepodrobuje kritické analýze a naprosto jim věří; nejč. se týkají předvídání horšího, sebeobviňování, pocitů méněcennosti, obav, negativního sebehodnocení.

D chování:
•    nízká úroveň aktivity – pasivita, rezignovanost, čl. nemá do ničeho chuť, nicnedělání nebo jen pasivní činnosti – sledování TV, jídlo apod.
•    odkládání činnosti – pod jakoukoli záminkou, následují výčitky
•    vyhýbavé chování – postižený se vyhýbá všemu možnému – rekreačním a příjemných aktivitám, povinnostem, kontaktu s lidmi; většinou v důsledku nepříjemných pocitů spojených s danými situacemi (úzkost, stud, bezradnost, pocit nedostatečnosti apod.)
•    vyhledávání pomoci a ujištění – v důsl. obav, strachu a úzkosti; konkrétní pomoc ani ujištění ale nepomáhají; při vyhledání lékaře kvůli obavě z nemoci se paradoxně úzkost zvyšuje spolu s přibývajícími vyšetřeními s neg. výsledky
•    izolace – vyhýbání se cizím a později i blízkým lidem; druhotně vede k pocitu osamělosti
•    sebevražedný pokus – ztráta neděje na vyléčení, zoufalost; naštěstí je člověk vlivem deprese nerozhodným a často je zachován pocit odpovědnosti k příbuzným a jiným lidem, kterým nechce ublížit

Vztahy a deprese – D vzniká v kontextu mezilidských vztahů
•    obavy ze vztahu k jiným lidem
•    potíže se sebeprosazením, neschopnost říci oprávněné „ne“, tutlání pocitů
•    závislost na druhých – na jejich hodnocení, s čímž souvisí neschopnost ocenit a odměnit sama sebe
•    přehnaný soucit od okolí – utvrzuje postiženého, že je to s ním opravdu zlé

Deprese stojí za vznikem mnoha uměleckých děl; někdy pomáhá hlubokému vhledu; pokus o její vyjádření a odreagování v umění – literatura, hudba, malba. D trpěli např. van Gogh, V. Wolfová, Jack London, Hemingway, Jesenin, Majakovskij; dále Goethe, Churchill, Tolstoj, Warhol aj.

Typy deprese

velká depresivní porucha
•    její epizody se mohou vyskytnout i opakovaně
•    výrazné postižení schopnosti pracovat, spát, jíst a radovat se
•    předchází zpravidla stresující období nebo nějaká událost; objevit se může i bez zjevné příčiny
•    depresivní nálada, ztráta radosti
•    poruchy příjmu potravy, spánku
•    pocity viny a bezcennosti
•    neschopnost rozhodování, soustředění

rekurentní depresivní porucha
•    opakované epizody deprese s možností krátkých období hypomanie; průměrně trvá depresivní fáze 6 měsíců
•    u menší části postižených se může rozvinout D trvalá
•    léčba antidepresivy dlouhodobá a vzhledem k návratům D epizod někdy i doživotní

dystymie (= depresivní neuróza, neurotická deprese)
•    méně závažný typ, ale trvá dlouho (často v řádech let)
•    začíná pozvolna, většinou předchází stresující období
•    postižený se většinu času cítí unavený a depresivní, nic jej netěší, špatně spí; zvládá požadavky běžného života
•    obvykle začíná v rané dospělosti a trvá roky, někdy i celý život
•    někdy epizody velké depresivní poruchy – pak se jedná o tzv. dvojitou depresi (double depression)

maniodepresivní porucha (= bipolární porucha)
•    10% lidí trpících depresí; celkem 1,5% populace
•    střídání depresivních (typu velké D poruchy) a manických cyklů
•    během manické epizody – povznesená nálada, mnohomluvnost, lehkomyslnost, snížená potřeba spánku, tendence chlubit se, nedokončování věcí, oscilace mezi aktivitami, utrácení peněz; nejdříve to postiženému dělá dobře, pak sklíčenost, vyčítání si

sezónní afektivní porucha (SAD – seasonal affection disorder)
•    D nálada objevující se pravidelně v podzimních a zimních měsících; na jaře mizí
•    nadměrná chuť na uhlohydráty, přibývání na váze, spavost
•    dobře zabírá léčba fototerapií – expozice intenzivního jasného světla (> 2000 lx)

reaktivní porucha nálady (= reaktivní deprese)
•    přímý následek akutního stresu nebo pokračujícího traumatu; zátěžová událost je vyvolávajícím faktorem
•    začíná hned, nejp. však do měsíce po výskytu stresující události
•    nejč. reakce na ztrátu blízkého člověka, resp. ztrátu něčeho důležitého obecně
•    typická zármutková reakce:
•    odmítnutí uvěřit, strnulost
•    zaujatost – ztracený objekt naplňuje mysl postiženého
•    popření – chová se, jako by se nic nestalo (např. uklízí pokoj zemřelého dítěte)
•    hněv – intenzivní emoce; „proč zrovna já?!!“
•    pocity viny – během cca 5 týdnů; „kdybych dělal/nedělal to a to, dopadlo by to jinak“
•    přijetí ztráty
•    deprese – postupně slábne; přechodně se zhoršuje výročími, které připomínají ztrátu
•    po úmrtí blízkého člověka trvá průměrně 13 měs.
•    důležité moci mluvit s blízkými lidmi

smíšená úzkostně depresivní porucha
•    příznaky úzkosti a D se mísí, ale ani jedněch není tolik, aby se dala diagnostikovat jedna nebo druhá porucha – proto bývá někdy podceňována

krátká rekurentní D porucha
•    vzácná; dvou až třídenní D epizody, cca1x za měsíc
•    objevuje se náhle, většinou po probuzení, velmi hluboká, sebevražedné myšlenky; po třech dnech v hluboké D se postižený probudí v normální náladě
•    špatně se předvídá, protože se nevyskytuje pravidelně
•    léčba antidepresivy není moc účinná
•    častá samoléčba alkoholem, který po chvilkové úlevě zesiluje zoufalství a sebevražedné tendence

poporodní deprese
•    50-75% žen má třetí až čtvrtý den po porodu krátkou epizodu zhoršené nálady (podrážděnost, kolísání nálady, pláč), tzv. maternity blues nebo baby blues – způsobeno prudkým poklesem estrogenů a progesteronů; častější u prvorodiček
•    déletrvající D postihuje 10-15% žen, objeví se nejč. 2 týdny po porodu, ale i po půl roce
•    vyčerpanost, podrážděnost, sebevýčitky, úzkost, strach; klesá schopnost postarat se o dítě
•    matka se odsuzuje za to, že k dítěti nic necítí, prožívá své selhání jako matky
•    ztráta chuti k jídlu, izolace,. častý pláč
•    výjimečně se tento stav prohlubuje do psychotické D, kdy matka ztrácí kontakt s realitou, např. je přesvědčena, že její dítě je podvrženo apod.; nutná hospitalizace, protože jak matka, tak dítě, jsou v ohrožení života

deprese v menopauze
•    v menopauze se D u žen vyskytují nejčastěji
•    biologické příčiny – hormonální změny (pokles hl. estrogenů); psycholog. příčiny – strach ze stárnutí, limitované možnosti, odchod dětí, malá podpora ze strany partnera aj.
•    léčba – substituční hormonální léčba, antidepresiva, partner, psychoterapie

larvovaná deprese
•    někdy též zvaná deprese bez deprese, protože porucha nálady je v pozadí; hlavními projevy jsou tělesné příznaky
•    projevuje se „orgánovou řečí“ – závratě, bolesti hlavy, břicha, páteře, poruchy zažívání, slabost, zhoršení hybnosti apod.
•    nutno vyloučit somatickou příčinu, pak antidepresiva

D v pozdním věku
•    často přehlédnuta – maskována tělesnými příznaky; zvyšuje úmrtnost na tělesná onemocnění
•    zejm. ovdovělé ženy a lidé žijící v pečovatelských zařízeních
•    příčiny – ztráta (partnera, přátel, stálého kontaktu s potomky, …), vztahové konflikty, adaptace na novou roli, soc. izolace
•    antidepresiva a psychoterapie – hledání nových smysluplných aktivit, vztahů a životních rolí; také neignorující příbuzní; nové podněty, neizolovat se

D při tělesném onemocnění
•    spojena souběžně s těl. onemocněním
•    navazuje na srdeční choroby, kr. tlak, Parkinsona, cukrovku, revma aj.