U nás se slovo „behaviorismus“ čte většinou jako „biheiviorismus“ (tedy anglicky)

hlavní východiska behaviorismu

• jako předmět psychologie uznává pouze pozorovatelné chování živých organismů
• veškeré chování probíhá podle jistých zákonitostí; jako produkt objektivních determinujících činitelů může být naučeno nebo odnaučeno
• prohlašuje se za vědecký a deterministický; vznikl v důsledku rozvoje pozitivistického a agnostického uvažování ve vědě a optimistickým a pragmatickým myšlením středních vrstev v USA, které sdílely názory o všemocnosti vlivů prostředí při organizaci lid. chování
• determinismus: „svobodné“ lidské reakce jsou řídké
• stoupenci psychoanalýzy zdůrazňovali vnitřní determinaci chování; podle behaviorismu si jedinec své tendence chování osvojuje v průběhu života
• osobnost reálně neexistuje, je to pouze pojem vyvozený z vnějšího, měřitelného chování; je to akumulovaná sada naučených vzorců chování
• postoj k terapii: „Výzkum je léčení a léčení je výzkum.“
• > uplatňuje se ve výchově a poradenství proto, že nabízí technologii k dosahování změn v chování

tzv. klasický behaviorismus

• Watson
• atomem chování je psych. reflex (převzat od Pavlova)
• to, co je psychickému imanentní, tj. subj. zpracování reality, eliminuje
• pojem osobnosti odmítli a redukovali metodologii; specificky lidské psychické funkce a zákonitosti chování redukovali na to „společné“ se subhumánními interakcemi s prostředím
• příznačné rysy:
• atomismus – podmíněný reflex je základ, substrát, atom, obsažený ve všech formách chování
• experimentalismus – vztah mezi jedincem a prostř. redukován na S-R, nerozlišovali mezi člověkem a živočichem
• umělost – aby se exaktně odhalil vztah mezi S a R, pracuje se hlavně v laboratoři a se zvířaty

neobehaviorismus

• Tolman, Miller, Hull, Dollard, Pribram a Skinner
• sociálně kognitivní přístupy – Bandura a Rotter
• překonat úsilí ignorovat střední článek v reflexu – subjekt – vmezeřenou prom. mezi S a R
• S > O > R
• dominující znaky:
• synchronismus – studování druhů, jejich specifického chování
• strukturnost – studium smysluplných bloků interakčních systémů
• naturalismus – hlavní metodou je zkoumání živ. v jejich přiroz. prostř.
• zákl. tezí je jednota člověka s okolní přírodou; studovat nelze jen pomocí elementů chování
• psychika je nástroj a výsledek adaptace