Zpět na rozcestník

Libor Míček: Sebevýchova. SPN, Praha 1988.
Publikace o tom, jak být na tomto světě spokojeněji a kvalitivěji. Kdyby to všichni respektovali, mohla by tu být psychologie jen kvůli osvětě.

Zdraví – nepřítomnost choroby + schopnost adekvátní adaptace (pasivní akomodace i aktivní asimilace) a subjektivní spokojenost. Duš. zdraví ovl. fyz. zdraví; narušená p ovlivňuje soc. <>  aje nakažlivá – zejména neuroticismus (půs. na děti).

Duš. hygiena – vytváření a podpora zdravého rozvoje O
•    úpravou vnějších podm. – soc. <>, životospráva, fyzikální prostř.
•    vše závisí na jedinci, jak info hodnotí a zpracovává – info se lomí vnitř. vyladěním

Na sebevých. mají vliv všechny vnější i vnitřní faktory – úroveň a zpracování dosavadních zkuš., aktuální duš. zdraví. SV pro osoby v krizi nestačí. SV praktikují spíše introverti než extraverti.

hlavní problémy SV:
•    sebepoznání
•    zlepšení koncentrace pozornosti
•    ovládání myšlenek a představ (zbytečně se netrápit)
•    kultivace emočního života

SV, autoregulace začíná sebepoznáním:
•    cenná cesta adaptace a upevnění duš. zdraví
•    lepší znalosti kvalitou i kvantitou
•    lepší adaptace, nulová perc. obrana (= schopnost vnímat i nepříjemné), minimum projekcí a OM vůbec

Metody sebepoznání

pravidelná registrace vl. chování
•    v duchu nebo písemně registrovat prožitky uplynulého dne; doporučuje se postupovat zpětně (večer > ráno)
•    pomůže v sebepozn. a plánování času (získání přehledu)
•    tzv. deník radosti – i přes mizérii jeden kladný zážitek denně
•    nevýhoda – u citlivých typů přetrvávání neg. vzpomínek oživených večerní rekapitulací
pravidelné reflexe – úvahy
•    nejen prosté konstatování, že se stalo to a to (^)
•    hlubší analýza jednání – příčin, průběhu a důsledků; do jaké míry bylo vzdálené od vytčeného ideálu
•    výhody – odhalení vl. chyb > časem se vynoří jejich zobecňující vzorec; podněcuje k plánování aktivit, konstituování hierarchie hodnot
•    nevýh. – u úzkostných typů může reflexe zúzkostňovat ještě víc, zejm. když reflektuje a je velmi unaven – tendence přeceňovat neg. zážitky
•    >> nezaměňovat s probírkou všech starostí a nenimrat se v maličkostech
písemně zachycované reflexe
•    zážitky zapisovat, analyzovat, hledat příčiny
•    výhody – odreagování nesnází, jejich objektivizace; dá se probírat zápisky zpět (zjistí, že většina problémů je v něm samém)
•    nevýh. neuváděny
•    mínění druhých jako zdroj sebepoznání
•    důležité podněty k zamyšlení
•    poznáme, jak se lidem jevíme
•    >> kdo nás má rád, řekne nám přesně naše chyby; kdo nemá, řekne naše přednosti
•    nahodilé sdělení je informativnější než odpověď na přímou otázku
deník
•    nevhodné – jaké bylo počasí, co bylo k obědu; a psát tak, že počítám s tím, že to bude někdo číst
•    Moriatův PT systém – neurotik určitou dobu pouze se svým deníkem
•    výhody – deník je hypotetický partner, umožňuje dl. sledování vl. stavu; zapisování kladných zážitků > naučí se je hledat ve všem
•    nevýh. – ztráta, nepovolaný čtenář, převládání neg. zážitků, psaní nepodstatností
metoda volných asociací
•    analytickým sebepozn. se zab. Horneyová – sebeanalýza
•    poznání nevěd. procesů a tendencí
•    proč vyjedu na přítele, proč se těžko rozhoduju, vytáčejí mě blbosti, …
•    nejl. zapsat a pak systematicky analyzovat
•    abreakce; problém je v nejednoznačnosti interpretací
současné sebepozorování – introspekce
•    nejnáročnější forma sebepozn.
•    pozorování sebe sama v aktuální situaci
•    nevýh. – měníme prožívání, nepřesnost posuzování
•    pozitivní při emočních prož. – příčiny afektů, nálad
•    pomáhá v porozumění druhým lidem, umrtvování afektů; nepomáhá u úzkosti, trémy, strachu
•    ne křečovitost, nepotlačovat prož. > nedojde k odreagování konfliktní situace
•    výhoda – kontrola nad afekty
současné sebepozorování zaměřené na vl. představy a myšlenky
•    odstup od vl. myšlení, jakoby nezúčastněný pozorovatel
•    sledovat, jak jednání odpovídá vl. morálním normám, odhalovat závist, předsudky, …
•    podmínkou je jistá vyzrálost
•    cenný nástroj SV
•    nevýh. – obtížné; čl. se pozoruje, aniž ví, co vlastně pozoruje – spleť; riziko zasahování do sit., neurotizace, úzkostlivost (psychastenie)

…
…
…

Zbavování se nežád. myšlenek a představ

starosti
•    záporné em. jako reakce na ohrožení něčeho důležitého
•    více při únavě, nemoci, nečinnosti, osamělosti
neg. meditace
•    intenzivní starosti přecházejí do chronické formy – jed. se jimi stále zabývá, ale neřeší je
•    (dlouhodobé setrvání u něčeho je meditace; kratší je koncentrace)
•    pořád dokolečka, kdo mu ublížil, jak je všechno k ničemu, co udělal špatně, …

účinky:
•    pořád čl. pronásledují, nesoustředí se, špatně usíná, neužije si odpočinek
•    vytvoří se návyk znovuvybavování neg. prožitků a spoj – neg. emocí s neg. myšl.
•    zvýšená unavitelnost, náladovost, podrážděnost, citlivost na kritiku
•    ovl. jednání – chyby v práíci, nedokončování úkolů, nerozhodnost, nesamostatnost
•    vytváření neg. char. vlastností – závist, pomstychtivost, nenávist

Rozbor starostí

•    tendence přeceňovat jejich význam (píchnutí u srdce > smrt, kamarád zavrčí > už o mě nestojí)
•    přitom vlastní strach je často závažnější než ona objektivní starost; navíc ohroženou hodnotu máme tendenci přeceňovat

•    >> podrobit je kritické analýze – už to pomáhá, objektivizuje