A. H. Maslow – teorie motivace

seznam použitých zkratek

humanistická psychologie 2/3
Maslowova teorie motivace

principy motivační teorie:

  • antropocenrický – čl. je integrovaný, celostně motivovaný systém
  • eupsychický – zkoumat jak zdravé, tak nemocné
  • klasifikační – zkoumat, co osobnost táhne, nikoli co ji postrkuje
  • důležitosti nevědomé motivace – vědomé motivy se vztahují spíše k prostředkům, než cílům

Čl. je potřebujícím organismem – absence potřeby něčeho, pokud vůbec existuje, je krátká; uspokojí se jedna potřeba a vynoří se druhá; uspokojená potř. nemotivuje.
Lidské chování je motivováno potřebami; jejich struktura je kontinuem od D- po B-úroveň (bytí jako vlastní existence sjednocená s veškerým vesmírem). D = deficientní, nedostatkové potřeby; B – being, růstové potřeby. Na úrovni D-potřeb je jedinec motivován k redukci vzniklé tenze; sebeaktualizace je přechodem od potřeb k bytí – metahodnotám (metapotřebám), které jsou spjaty s vrcholy lidského potenciálu. Sebeaktualizace je nikdy nekončící proces.

Hierarchické uspořádání potřeb znamená, že před vystoupením vyšší potřeby musí být uspokojeny potřeby nižší; proces je to epigenetický (jako u Eriksona) – jeden prvek na druhý. Pokud tedy nejsou urč. potřeby dostatečně naplněny, nelze postoupit dále.

  1. fyziologické potřeby – dýchat, výživa, … hladový člověk na jiného nemyslí; jsou nezákladnějšími a nejmocnějšími potř., protože zajišťují bio přežití čl. jako org.
  2. potřeba bezpečí a jistoty, svobody od strachu, úzkosti; patří sem i struktura, řád, hranice, zákon; zvlášť silně se projevují v raném věku; jsou to potřeby dlouhodob. přežití (preference výnosného zaměstnání, živ. pojistka, …); vznikají a vyjevují se při konfrontaci s reálnými ohrož. (povodeňm, požár, bouračka, vzrpoura, …)
  3. afiliační potř. – potřeba náležení a lásky – touha někam patřit, mít citový vztah; osamělost bolí; milovat a být milován, sex. vztah; AHM odmítá SF (láska = sex); hledání intimních vztahů je největším strádáním současnosti, mnozí lidé se bojí zavržení a neodhalí se v int. vztazích
    * druhy lásky:
    * D-láska (nedostatková) – láska z potřeby něčeho, co nám chybí – sebeúcta, sex, obava z osamocení; sobecká láska spjatá s tendencí brát, nikoli dávat
    * B-láska (being – jsoucí) – vážím si druhých pro jejich odlišnost, nesnažím je měnit; B-láska existuje navzdory nedokonalosti druhých; stimuluje indiv. rozvoj
  4. potřeba úcty – dosáhnout výkonu, prestiže, být vážen a ceněn a sám sebou kladně hodnocen; uspokojení = sebedůvěra, způsobilost, pocit užitečnosti; frustrace – méněcennost, slabost, závislost
    * sebeúcta – souvisí s vlastní zdatností; znát svoji hodnotu a schopnosti
    * úcta druhých – pověst, prestiž, uznání
  5. potřeba sebeaktualizace (seberealizace) postup na B-úroveň – touží se stát vším, čím se může stát; a čím může být, tím také musí být; chce uskutečnit vše, na co má; věrnost své přirozenosti; na této úrovni jsou rozdíly mezi lidmi největší; dosáhnout využití všech svých možností lze až po středním věku
    * souvisí další potřeby – potř. vědění a porozumění – získávat poznání pro ně samo a estetické potř. (objevovat a vytvářet součinnost, krásu, lad)
    * AHM – Lincoln, Jefferson, Einstein, W. James, A. Schweitzer, Spinoza; možná Goethe, Washington, HAydn, Renoir, T. More, …

Potřeby nejsou uspokojovány vše nebo nic – překrývají se a jedinec může být motivován více hladinami potřeb současně.
Systém je hierarchický – je třeba uspokojit nižší potřebu, zatímco vyšší je odsunuta do pozadí; jakmile je nižší uspokojena, objeví se specifický neklid a nespokojenost, mění se chování, hodnoty, zájmy  … po uspokojení další potřeby se celý proces posouvá na vyšší úroveň až po nejvyšší úroveň neuspokojení – dokud není tím, čím být může a tedy musí. Obecně platí, že čím nižší pozici ta která potřeba zaujímá, tím větší má sílu prioritně se prosazovat.
Funkční autonomie – jestliže bylo jednou zažito, jak chutná uspokojení vyšších potřeb, mohou se stát autonomními – nezávislými na uspokojení potřeb pod sebou – někt. kreativní lidé tvoří i přes posměch okolí a jiní si drží své hodnoty a ideály, že jsou schopni hladovět i zemřít; u některých mohou být potřeby rozházené díky jejich neobvyklé živ. historii (přednost kariéře před náležením – rodinou, láskou).

  • potřeby 1 až 4 – nedostatkové (deficitní) D
  • potřeba 5 – růstová B, sebepřesah, nadosobní cíle – této úrovně potřeb dosáhne tak 1% lidí
  • protože mnozí lidé neznají své možnosti, nerozumí hodnotě seberozvoje, pochybují o svých schopnostech – Jonášův komplex obavy z úspěchu
  • normy a omezení sockul. prostředí – třeba co je maskulinní nebo femininní a co ne (chlapi nebrečí, ženský neuměj řídit …)
  • obava z kroku do neznáma = potřeba bezpečí – sebeaktualizace znamená riskovat, rozbít staré zvyky a otevřít se novému
  • průměrný čl. vyhovuje svých potřebám: 85% fyz., 70% jistoty, 50% lásky, 40% sebeúcty, 10% seberealizace