Burrhus F. Skinner – operantní behaviorismus

seznam použitých zkratek

Burrhus Frederick Skinner (1904-1990)

radikální behaviorismus, operantní beh., sociální beh.

shrnutí toho nejdůležitějšího:
operantní podmiňování
učení pokusem a omylem – nahodilé akce; pozitivní/neg. zpevnění
teorie postupné aproximace
black box
člověk je nesvobodný, je determinován stimuly
funkční analýza – zjišťování kauzality

Životopis B. F. Skinnera:


Narodil se v Pensylvánii, vyrůstal ve stabilním a spokojeném prostředí, veden k učení a ukázněnosti, bavila ho technika. Ve škole ho udivoval nezájem některých studentů a rebeloval proti pravidelnému modlení. Chtěl být spisovatelem, ale pak vystudoval na Harvardu psychologii, prováděl výzkum nervového systému živočichů. Učil na univerzitě v Minesotě a na Harvardu, stal se jedním z frontmanů beh.Někt. díla: Věda a lidské chování (1953), Beyond freedom and dignity, A matter of consequenses.Radikální behaviorismus proto, že zachoval schéma S-R a protože se domníval, že metody studia chování, které se užívají u zvířat, lze aplikovat i na člověka. Odmítal O i pudy – nelze je objektivně pozorovat. Já je systém odpovědí sloužící rozlišení stimulů a rysy jsou podmínkami a okolnostmi posílení a deprivace.

Operantní behaviorismus proto, že vedle nepodmíněně a podmíněně reflexního chování počítá k základním typům chov. i chování operantní. Operantní akce jsou spontánně vzniklým výsledkem aktivního pokusu o adaptaci – zpočátku jsou náhodné a ty, které vedou k užitečnému výsledku, se upevňují – učení pokus/omyl; Tolmanovu tezi o cílovém chování neuznával.

Sociální beh ne proto, že by řešil soc. aspekty lid. života (zajímaly ho jen bio), ale proto, že společnost vytváří určité prostředky vnější kontroly, aby modifikovala chování člověka.

O i vnitřní poznávací činnost ignoruje – učení není uvědomělé, ale nahodilé, BFS je antiteoretický – podle něho jsou všechny abstraktní teorie k ničemu.
Každý čl. je jedinečný, každý má jinou genetickou výbavu a jinou osobní historii, každý se chová jinak – studium O je o nalézání jedinečného vzoru vztahů mezi chováním org. a jeho důsledky – posilujícími vlivy.
Člověk je determinován objektivně, tj. není svobodnou bytostí iniciující vlastní aktivitu.

  • člověk není autonomní bytost, je determinován vnějšími stimuly
  • vnitřní události studovat, ale pouze pokud to půjde objektivně a reliabilně
  • lidský org. = black box, nezkoumat motivy, emoce, konflikty, pudy, …
  • funkční analýza – přístup k odhalování kauzality, zákonitostí chov. – přesně zjistit vztahy mezi podmínkami prostředí a chováním org. (Pavlov: „Kontrolujte podmínky a uvidíte řád.“)
  • vytvořil teorii operantního podmiňování založené na Thorndikeově teorii instrumentálního podmiňování
  • org. produkuje spontánní chování, které není vyvoláváno rozlišitelnými podněty – takové prvky chov. jsou tzv. operanty
  • pozitivní a negativní zpevnění > je-li operant zpevněn, roste pravděpodobnost výskytu takového chování v budoucnu; zpevňující činitel přebírá roli podnětu a zpevněné chování odpovídá podmíněné odezvě
  • teorie postupné aproximace, tj. směřování k cílovému chování – chování se postupně tvaruje tak, že se zpevňují pokroky, které jedinec činí
  • základní rozdíl mezi Pavlovou a Skinnerovou teorií: aby nevyhasla podmíněná odezva, posiluje Pavlov podnět (opakovaně spojuje Su a Sc), zatímco u Skinnera se zpevňuje odezva