AMITRIPTYLIN LÉČIVA

Příbalová informace – pro lék na lékařský předpis

Informace pro použití, čtěte pozorně

 

AMITRIPTYLIN   LÉČIVA

(Amitriptylini hydrochloridum)

Injekční roztok

 

Držitel rozhodnutí o registraci/Výrobce

Zentiva, k.s., Praha, Česká republika

 

Složení

Léčivá látka: Amitriptylini hydrochloridum 22,63 mg ( = Amitriptylinum 20 mg ) ve 2 ml injekčního roztoku

Pomocné látky: Glukóza (80 mg), voda na injekci

 

Indikační skupina

Antidepresivum

 

Charakteristika

Amitriptylin je tricyklické antidepresivum (thymoleptikum) s anxiolytickou a výraznou sedativní složkou. Zvyšuje hladinu volných monoaminů (katecholaminů a serotoninu) v CNS inhibicí jejich zpětného vychytávání (re-uptake) na nervových zakončeních. Je výrazným antimuskarinikem (anticholinergikem), má rovněž účinky antiserotoninové a antihistaminové.

 

Farmakokinetické údaje

Amitriptylin a nortriptylin (produkt demetylace, aktivní metabolit) se rozsáhle distribuují v celém organizmu, pevně se vážou na plazmatické a tkáňové proteiny cca z 90%. Amitriptylin se vylučuje do moči převážně formou metabolitů, jak volných, tak konjugovaných. Eliminační poločas kolísá v rozmezí 9 – 36 hodin, při předávkování se značně prodlužuje. Amitriptylin prochází placentární bariérou a vylučuje se do mateřského mléka. Antidepresivní účinek nastupuje až za 2-4 týdny po podání.

 

Indikace

Všechny typy depresí, jmenovitě velké depresivní epizody, depresivní fáze bipolární psychózy, dysthymie, atypické deprese, deprese provázené úzkostí a neklidem, kde nelze spoléhat na dobrou compliance při perorální léčbě. U reaktivních depresí je účinnost nižší.

Neurogenní bolesti chronického charakteru (např. těžké bolesti při nádorech), postherpetická neuralgie, posttraumatická neuropatie, diabetická a jiná periferní neuropatie, atypická obličejová bolest, tenzní denní bolesti hlavy.

Přípravek je určen pro dospělé a děti od 12 let.

 

Kontraindikace

Věk do 12 let.

Přecitlivělost na účinnou látku a další tricyklická antidepresiva, karbamazepin, maprotilin nebo trazodon.

Zavedená léčba inhibitory MAO (viz Interakce).

Zvláštní opatrnosti je třeba u následujích stavů:

U recentního stavu po akutním infarktu myokardu, u alkoholizmu pro riziko potenciace útlumu CNS, u epilepsie pro možnost snížení záchvatového prahu, u schizofrenie pro nebezpečí aktivace psychózy. Při podávání přípravku u osob s bipolární maniodepresivitou je možnost přesmyku do mánie nebo hypománie.

Dále je třeba uvážit riziko podávání u osob s gastrointestinálními poruchami (možnost paralytického ilea), s jaterními poruchami (narušení biotransformace amitriptylinu), u poruch funkce ledvin (narušení eliminace tricyklických látek), při hypertrofii prostaty a stavech s retencí moči (riziko úplné zástavy moči). Zhoršení stávající choroby hrozí u osob s hypertyreoidizmem, s glaukomem s úzkým úhlem a zvýšeným nitroočním tlakem a u pacientů s asthma bronchiale.

U osob s kardiovaskulárními poruchami (především u dětí nebo ve vyšším věku) je zvýšené riziko arytmií, srdečních blokád, srdečního selhání či infarktu, je proto nutno sledovat srdeční funkce včetně EKG. Mohou být zhoršeny i krevní dyskrazie.

 

Použití v těhotenství a při kojení:

Přípravek se nedoporučuje podávat v době těhotenství kromě případů, kdy riziko následků vážné neléčené deprese převažuje nad potenciálním rizikem pro plod.

Amitriptylin a nortriptylin přecházejí do mateřského mléka, proto se při podávání amitriptylinu nedoporučuje kojit.

 

Nežádoucí účinky

Nepříliš časté, ale silné mohou být  anticholinergní účinky (které jsou častější ve stáří a mohou se objevit na počátku léčby ještě před nástupem antidepresivního působení): neostré vidění, zmatenost, ospalost, sucho v ústech, bolest hlavy, zvýšená chuť k jídlu, přibývání na váze, delirium nebo halucinace, zácpa, zvláště ve stáří se může vystupňovat až do paralytického ilea, ztížené močení, zhoršení glaukomu; brady- i tachykardie, arytmie; třes rukou a nebo hlavy; mdloby z hypotenze; nervozita či neklid; parkinsonizmus.

Vzácně byly pozorovány: agranulocytóza nebo jiné krevní dyskrazie; kožní alergické reakce a zvýšená fotosenzitivita; alopecie; úzkost; cholestatický ikterus; galaktorea u žen; průjem, zvracení, tinnitus; SIADH (porušená sekrece antidiuretického hormonu). Při výskytu SIADH je nutno podávání amitriptylinu přerušit.

 

Interakce

Ke klinicky významným interakcím může dojít při současném podávání:

-…látek vedoucích k útlumu CNS, protože amitriptylin tento útlum dále zvyšuje, může dojít i k útlumu dýchání a k hypotenzi: alkohol, barbituráty, antiepileptika, neuroleptika, klonidin, starší typy antihistaminik, hypnotika, sedativa apod.

-…anticholinergik, jejichž účinek amitriptylin aditivně zvyšuje: atropin, skopolamin, poldin, oxyfenon apod.

-…látek, které zvyšují metabolizmus amitriptylinu indukcí jaterních mikrozomálních enzymů: barbituráty, karbamazepin.

-…látek, které tlumí metabolizmus amitriptylinu, zvyšují jeho plazmatickou hladinu a tím jeho toxicitu: cimetidin, fenothiaziny, zčásti i thioxanteny, haloperidol aj.

-…sympatomimetik, kdy současně podávaný amitriptylin zvyšuje riziko arytmií, tachykardie, zvýšení již existující hypertenze a hyperpyrexie: katecholaminy, efedrin a lokální anestetika s přísadami adrenalinu, noradrenalinu apod.

-…inhibitorů MAO, kdy současné podání amitriptylinu může vyvolat hypertenzivní krizi, hyperpyrexii, křeče; novější studie však ukázaly bezpečnost této kombinace při snížených, opatrně se postupně zvyšujících dávkách; nelze však podat amitriptylin k zavedené terapii MAO, pouze naopak – postupně přidávat MAO k amitriptylinu.

-…tyreostatik, kdy současně podávaný amitriptylin zvyšuje riziko agranulocytózy.

 

Dávkování a způsob použití

Injekce se vstřikují hluboko do velkého gluteálního svalu dospělým v dávce 10 – 30 mg amitriptylinu 1 – 4krát denně, přičemž ani při hospitalizaci se nepřekračuje dávka 150 mg za den. K plné dávce se dochází postupným zvyšováním dávek. Po 1 – 2 týdnech se přechází na léčbu perorální.

Dětem od 12 let a mladistvým se podávají dávky nižší, protože je u nich zvýšené riziko předávkování a závažných nežádoucích účinků.

Ve stáří se podávají snížené dávky a zvyšují se pomaleji, protože je zpomalena jak metabolizace, tak exkrece amitriptylinu, a je tedy zvýšené riziko předávkování. Je též zvýšená citlivost na anticholinergní účinky.

Při těžším poškození jater je nutno podávat nižší dávky.

 

Upozornění

Amitriptylin může svou sedativní a anticholinergickou účinností nepříznivě ovlivnit činnost vyžadující zvýšenou pozornost, motorickou koordinaci a rychlé rozhodování (např. řízení motorových vozidel, obsluha strojů, práce ve výškách apod.) a proto pacienti léčení amitriptylinem nesmí uvedené činnosti vykonávat.

 

Sebevražedné myšlenky a zhoršení vaší deprese či projevy úzkosti

Jestliže trpíte depresí či úzkostnými stavy, můžete někdy myslet na to, že si ublížíte nebo vezmete život. Tyto myšlenky se mohou projevit v době, kdy poprvé začínáte užívat antidepresiva, protože trvá nějaký čas, než léky začnou působit.

Zvýšené riziko platí:

–   pokud se u Vás již dříve objevily myšlenky na sebevraždu či na sebepoškození

– jestliže jste mladšího věku. Informace z klinických studií poukazují na zvýšené riziko sebevražedného chování u dospělých mladších 25 let s psychiatrickým onemocněním, kteří byli léčeni antidepresivy.

Pokud se u Vás kdykoli vyskytnou myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu, okamžitě o tom informujte svého lékaře nebo vyhledejte lékařskou pomoc v nejbližším zdravotnickém zařízení.

Možná shledáte užitečným říci svým blízkým přátelům nebo příbuzným, že trpíte depresemi nebo úzkostnými poruchami a požádáte je, aby si přečetli tuto příbalovou informaci. Mohli byste je požádat, aby Vám řekli, když si budou myslet, že se Vaše deprese nebo úzkost zhoršuje, nebo když budou znepokojeni změnami ve Vašem chování.

 

Předávkování:

Vysoké dávky mohou vyvolat dočasnou zmatenost, poruchu koncentrace či přechodné zrakové halucinace, zvláště u starších lidí.

Příznaky předávkování: excitace, psychomotorický neklid s výraznými antimuskarinovými účinky včetně sucha v ústech, mydriázy, tachykardie, retence moči, hypotonie střevní.

Při těžší intoxikaci: bezvědomí, konvulze, myoklonus, hypereflexie, pokles TK, respirační a kardiální deprese s život ohrožující arytmií, která se může znovu objevit v rekonvalescenci.

Terapie intoxikace: léčení je symptomatické a podpůrné. Záznam EKG a monitorování srdečních funkcí v případě výskytu abnormalit. Při těžší intoxikaci se podá 1 – 3 mg fyzostigminasalicylátu i.v. Jeho aplikaci je nutné v případě život ohrožujících komplikací (arytmie, konvulze, hluboké kóma) opakovat v 30 – 60 min. intervalech, neboť fyzostigmin je v organizmu rychle odbouráván. Protože je toxický, při jeho podání je nutná průběžná kontrola klinického stavu. Při cirkulačním šoku a metabolické acidóze se zavede standardní symptomatická léčba. Srdeční arytmie mohou být léčeny neostigminem, pyridostigminem, popřípadě lidokainem nebo alkalizací krve na pH 7,4 – 7,5 podáním natriumhydrogenkarbonátu i.v. Byla-li arytmie na tyto léky refraktérní, lze podat pomalu i.v. fenytoin.

V případě srdečního selhávání je vhodná eventuální aplikace digitálisu. Srdeční funkce se monitorují alespoň 5 dní. Při výskytu křečí se podávají antikonvulziva.

Amitriptylin je jen špatně dialyzovatelný.

 

Uchovávání

V suchu, při teplotě 10-25 °C, chránit před světlem

 

Varování

Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.

 

Balení

10 ampulí po 2 ml

 

Datum poslední revize

2.6.2009